Těžké okamžiky Jany Štěpánkové (80): Tři největší životní rány!
Nedávno oslavila pěkné kulatiny, na kterých se sešla celá řada známých osobností a dojaté herečce všichni přáli do budoucna vše nejlepší a hodně zdraví. A to i proto, že letos na začátku roku prodělala ošklivý úraz hlavy a přišla kvůli ztrátě rolí o celkem dost peněz. Jana Štěpánková se nad to ale dokázala přenést, protože v životě zažila mnohem krušnější okamžiky.
Otcovo trápení
Jeden z prvních těžkých okamžiků, který se nedotkl jenom jí, ale celé rodiny, zažila ještě jako dítě. "Tehdejší šéf činohry Národního divadla Otomar Krejča řekl, že potřebuje šest nebo sedm herců a můj táta mezi nimi nebyl. Dost to těžce nesl a nerada na to vzpomínám. Jsou to velmi živé vzpomínky. Táta si nikdy nestěžoval, ale viděla jsem, že se tím strašně týral. Byl raněný," svěřila se Štěpánková v Sedmičce a slzy měla na krajíčku.
Bolševik přitlačil
Další trauma souviselo také s útokem na jejich rodinu, to už byla herečka náctiletá dívka. Tenkrát se však nejednalo o tátu Zdeňka Štěpánka, ale o maminku Elenu Hálkovou, vnučku slavného českého básníka Vítězslava Hálka. "Máma dostala v osmačtyřicátém výpověď, protože prohlásila něco proti režimu. Měli jsme hodně hluboko do kapsy. To jsou chvíle, které pro herce nejsou dobré. Nedovedla jsem si to představit, až dokud jsem to nezažila já. Máme to tak nějak v rodině," zavzpomínala dojatě herečka.
Smrt a vyhazov
Třetí bolestná rána přišla se smrtí milovaného chotě, režiséra Jaroslava Dudka (†68). Jako jednu z nejvýraznějších hereček Divadla na Vinohradech musela pravděpodobně kvůli zákulisním třenicím po třiceti letech účinkování odejít. "Neprodloužení smlouvy s Vinohradským divadlem přišlo v době, kdy mi umřel muž. Bylo to 'hezky' načasované. Říká se, co tě nezabije, to tě posílí, a člověk se musí odrazit od dna. Jen to dno je daleko hlubší než si do té doby myslel," říká Jana Štěpánková.