Krutě pravdivá mapa Česka: Tady všude jsou ghetta! Lidé v nich žijí bez práce, bez vzdělání, bez naděje...
Úředníci jim říkají »sociálně vyloučené lokality«, lidé ghetta. Některá mají i svá jména: Bronx, »Šervúd« či Parlament. Živoří v nich zhruba 200 tisíc lidí. Kdo se domnívá, že se převážně jedná o místa v severních regionech státu, hluboce se mýlí.
Svědčí o tom mapa, jež je součástí Strategie romské integrace do roku 2020. Tu si nechala zpracovat vláda v letošním roce. Její součástí je i mapa ghett.
Jak lze takové novodobé ghetto, kterých neustále přibývá, definovat? Nejjednodušeji snad jako místo, kde žijí lidé s nízkými příjmy, nízkým vzděláním a také mizivou nadějí. „Takovým místem může být osamocený dům s několika rodinami, ubytovna či celé sídliště, ve kterém žijí různě situované domácnosti včetně chudých a sociálně slabých. »Lokalita« může být sevřena v okolní zástavbě, nebo se dokonce může jednat o vchod či několik bytů v jednom panelovém domě,“ říká Václav Zeman z Úřadu vlády ČR.
Kdo bydlí v ghettech? Zdaleka se nejedná jen o Romy. Najdeme tu rodiny i jednotlivce přežívající na sociálních dávkách, živící se sběrem kovů nebo příležitostnými brigádami. Těch s trvalou prací je minimum. Bývá to také poslední štace pro chronické neplatiče nájemného, nebo oběti dluhových pastí a následných exekucí.
Drahá hrůza
Ghetto je poznat na první pohled podle zanedbanosti domů i okolí. Charakteristický je nedostatek dostupných služeb (školy, školky, lékař, policie). Na těchto »špatných adresách« asi nikdo nebydlí rád, přesto jsou zde tržní nájmy obvykle velmi vysoké. Obchodníci s lidskou bídou tu mají díky benevolentně nastaveným dávkám na bydlení žně.
Situaci obyvatel ghett, z nichž třetinu tvoří Romové, se pokouší řešit zmíněná Strategie romské integrace. Na starosti ji mají lidé ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (45). Z rozpočtu státu jde na začleňování Romů asi 100 milionů ročně. Program Strategie počítá s navýšením o 15 milionů.
Co je ghetto?
Pojem ghetto se původně vztahoval k separovaným židovským čtvrtím v evropských městech a úzce souvisí s konceptem segregace, resp. vykazování menšinových skupin obyvatelstva do prostorově omezených oblastí. V takových oblastech je také naprosto běžný výskyt sociálně patologických jevů (alkoholismus, drogové závislosti, gamblerství, prostituce apod.).