Jiřina Bohdalová prozradila: Který partner mi nejlíp sedl!

Vladimíra Dvořáka inspirovala ke vzniku pořadu návštěva pařížského klubu Olympia, kde viděl obdobnou zábavnou show. První část Televarieté se tehdy sestávala z výstupů zpěváků, tanečníků a artistů, po přestávce následovala hodina věnovaná jedinému umělci. Pořadem provázeli buď televizní hlasatelky, nebo hezká děvčata s čísly.

„Všechny to tehdy vzaly jako příležitost ukázat, že mají i hezkou postavu – v televizním studiu je kamera zabírala prakticky vždy jen vsedě za stolkem,“ vzpomínal Vladimír Dvořák. Program byl sice divácky úspěšným, ale během krátké doby prakticky vyčerpal vše, co dokázala nabídnout československá zábavní scéna. „Tehdejší nový šéfredaktor televizní zábavy Jaroslav Homuta vážně uvažoval o zrušení pořadu, protože podle jeho slov vedle východoněmecké revue Ein Kessel Buntes, kterou ČST začala přebírat a která byla z politických důvodů bohatě dotovaná, Televarieté rázem vypadalo jako chudičký příbuzný,“ vzpomínal Dvořák. Jiřina to zachránila
Dvořák se tehdy nehodlal se zánikem Televarieté smířit. Přišel tedy s návrhem ho upravit: jako hlavní cíl si vytkl do pořadu dostat humor, který prakticky chyběl. Televize tehdy bez větších výhrad přijala návrh, aby se tohoto úkolu ujali sám Dvořák s Jiřinou Bohdalovou, které mezi tím odpustili hlavní roli v trezorovém filmu Ucho. Dvořák postupem let do svých textů vpašovával narážky na vládnoucí režim a po pokusech s komunální satirou se koncem 80. let pustil i do vcelku odvážných dialogů, například na téma společenských tabu.

Vysílání i po revoluci
Poslední Televarieté, natočené a odvysílané před listopadem 1989, nese číslo 63 a je plné právě protirežimních narážek ve scénkách i v moderátorských výstupech. Televarieté pak natáčeli Bohdalová a Dvořák i po pádu režimu. V letech 1990 až 1998 vzniklo 11 úspěšných dílů. Poslední nesl pořadové číslo 74 a těžce nemocný Dvořák ho natočil s vypětím sil. Necelý rok poté, 28. prosince 1999, zemřel. Česká televize zavzpomíná na výročí Televarieté ve speciálním pořadu, který odvysílá tuto sobotu 17. ledna na programu ČT1.

Ukázka dialogu:
Bohdalová: „A mně se to náhodou líbí, já mám tajemství ráda!“
Dvořák: „Tak to pozor, to je velikej rozdíl. Tajemství je něco, co dohromady nikdo neví. Tabu je něco, co vědí všichni, ale nesmí se o tom mluvit.“
Tento typ narážek publiku vždy velmi dobře pochopilo a odměňovalo je dlouhým potleskem.

Bohdalová o Dvořákovi:
„Vladimír byl nezaměnitelný. Takový humor, jaký měl, tady nikdo neumí. Parťáka, jako byl on, už v životě nepotkám.“