Robert Jašków (48): Nejsem ošklivej chlap, a budu nádherná holka!
38 fotografií
Většího seriálového padoucha byste v současnosti hledali těžko. Robert Jašków (48) v téhle oblasti nemá díky roli křiváka docenta Leoše Máry v seriálu Ordinace v růžové zahradě 2 konkurenci. Diváci na podzim poznají ale i jeho jinou tvář, a ne jednu! Je totiž jedním z osmi statečných dalšího ročníku úspěšné show Tvoje tvář má známý hlas!
Přemýšlel jste někdy o tom, proč získáváte role s tak komplikovanými charaktery?
„Vím, kam směřujete – já si ale nemyslím, že bych byl ošklivej... Jsem hezkej kluk! Ale určitě to, jak vypadám, na to má vliv. Ale říkám si, že snad ty hajzlíky dělám solidně.“
Z Ordinace jste před časem zmizel, když Máru zavřeli kvůli drogám. Když jste se vrátil, doufal jste, že se změní k lepšímu?
„Naopak. Doufal jsem, že ne! Takový člověk se sice může polepšit v tom, že přestane fetovat, ale to jádro, ta vnitřní touha po pomstě, narcismus a ego se jim povedlo bravurně. Jenom zírám! Nečekal jsem, že budu až takový prevít...“
Když jste hrál v Ordinaci feťáka, vypadalo to velmi uvěřitelně!
„A přitom jsem to nešňupal. Vždycky jsme to udělali tak, abych tu laktózu do sebe cpát nemusel. To bych si asi zničil sliznice. Vezměte si, že každý obraz se točí několikrát. Nevím, co v těch amerických filmech – třeba Denzel Washington ve filmu Let – šňupou, protože jak ti to tam posílají, to je neuvěřitelný. Ale nastudoval jsem si videa, ptal jsem se pár kamarádů, co to s nimi dělá, abych věděl. Už si ze mě i policajti udělali legraci, jestli mi nemají udělat test na drogy.“
Za pár týdnů po vás budou třeba chtít, abyste jim zazpíval a zatančil Michaela Jacksona. Jaké jsou vaše první dojmy z Tváře?
„Je to mnohem lepší, než jsem čekal. I když netrpím strachem, myslel jsem si, že budu nervózní. Ale my si každé vystoupení tak užíváme, že nervozita vůbec nepřichází. Je to těžký, žádný lážo plážo, ale současně je to mnohem větší prča, než jsem doufal. Bavím se tím a neřeším, jestli jsem dostal od poroty bod nebo osm. Mě to prostě baví.“
Počkejte, až vám dají lodičky na podpatku, to vás přejde humor!
„To už proběhlo. Punčocháče jsem zvládl natáhnout v pohodě a měl jsem krásný červený lodičky, byly i docela pohodlný. Za deset minut jsem si na ně zvykl. Akorát mi pak nevyšel krok...“
Držkopád?
„Jako vyšitej! Šlápl jsem do prázdna a zřítil se z metr a půl vysokého pódia. Nemohly za to lodičky, ale hnědý čočky! Ubraly mi na periferním vidění, byla tma a přehlídl jsem konec pódia. Narazil jsem bokem na schody, jedna noha mi zůstala nahoře, lodičky se rozlítly. Všichni si mysleli, že jsem polámanej, ale asi při mně stáli andělé. Mohl jsem si ošklivě ublížit, ale mám jen naražené stehno, druhé odřené a roztrhl jsem si silonky v tříslech.“
Bez ohledu na ten pád, jak jste se cítil jako žena?
„Myslím, že jsem byla krásná. I chlapům jsem se líbil. Jakub Kohák byl ze mě vyřízenej. Maskérská práce lidí na Tváři je neuvěřitelná. Když jsem se podíval do zrcadla a viděl jsem černou ženskou s hnědýma očima, říkal jsem si, že se lidi picnou. Bylo to boží a myslím, že se snad i to číslo povedlo.“
Jak dlouho trvalo udělat z vás černošku?
„Strašně dlouho. Seděl jsem v maskérně asi čtyři hodiny. Je to šílený proces – nandat čočky, pak trochu masky, utáhnout gumičkami obličej dozadu, další make-up, paruka, oblékání, upravit paruku, náušnice dolepit, nastříkat tělo. Už mě hrozně bolel zadek. A snad ještě horší bylo tu ženskou ze sebe smýt. Je to už týden, a pořád mám na těle zbytky barvy.“
Jak vznikal rozhovor:
S Robertem Jaškówem jsme se potkali v ateliéru Ordinace v růžové zahradě 2. Ten den vstával před pátou ranní, aby už v šest oblékl bílý plášť největšího televizního prevíta současnosti. Celý den se coby docent Mára choval nehorázně a před kamerami z něj šel strach. Jakmile se ale za ním odpoledne v ateliéru zavřely dveře, byl z něj rázem jiný člověk. Sympaťák, který pro chytrý vtip nemusí jít daleko.
Celý rozhovor si můžete přečíst v tištěném vydání sobotního deníku Aha!
Před startem Tváře už je jasný NEJ bavič! Koukněte na jeho číro!
38 fotografií
