Když je listopad v září
Soudě podle mizející zelené barvy listí, kterou střídá žlutá i červená, přišel podzim. Všude je vidět, že stromy se začínají zbavovat svých listů zhruba o měsíc a půl dřív než v jiných letech. Proč tomu tak je?
Problém se jmenuje voda
Žádná rostlina, tedy ani strom, se neobejde bez vody. Přijímá ji nejen jako část potravy, ale i jako dopravní prostředek, kterým se výživné látky načerpané z půdy dostávají k rostlině. Velkou část vody ale rostlina odpaří. Všem dobře známá bříza odpaří každý den průměrně 60 litrů vody, v parných dnech to může být i 400 litrů. Letošní sucho tomu ale udělalo přítrž.
Stromový pud sebezáchovy
Stromy odpařují vodu listy – přesněji mikroskopickými průduchy v nich. Čím větší sucho je, tím větší počet listů na stromech zasychá – strom vlastně zatáhl za »záchrannou brzdu«. Omezuje výpar vody a brání či alespoň oddaluje své uschnutí. Je to postupný proces, čímž se vysvětluje, že listy nikdy nezasychají najednou, ani se jich strom najednou nezbavuje.
Změna barev
Koncem léta se mění zbarvení stromového listoví. Z obvyklé zeleně se pozvolna stává žluť a objevuje se také červená barva. Je to dáno rozkladem chlorofylu v listech, který mají na svědomí buněčná tělíska – chloroplasty. Mají průměr asi pět tisícin milimetru a probíhá v nich fotosyntéza, zajišťující rostlině živiny a produkující kyslík. Rozložený chlorofyl uvolňuje místo dalším barvivům v chloroplastech. Je to především xantofyl (žlutý), antokyan (fialový) a karotin (červený), které barví listy na podzim.
Co barvy signalizují?
Americký biolog William Hoch z univerzity v Severní Karolíně přišel v roce 2003 s převratným objevem. Podle něj zejména červené pigmentové látky karotinu v listech (nazval je antocyany) chrání olistění stromu před ultrafialovým slunečním zářením. Pokud by tento jev neexistoval, strom nedokáže prostřednictvím fotosyntézy dodávat kořeny výživu. Listí by tak neplnilo svoji funkci a strom by zahynul.
Listy jako zásobárna
V listech každého stromu je obsažena řada látek nezbytných pro jeho růst a rozvoj. Jsou to hlavně cukry, bílkoviny a minerální látky. Po opadání listů by byly ztracené, a tak je strom – v návaznosti na postupující sucho nebo nadcházející podzimní ochlazení – odvádí z listů do svých vytrvalých částí, do větví, kmene a kořenů. Tam tyto látky přečkají zimu a v období rašení je strom využije k tvorbě nových listů i květů.
Patří listí do kompostu?
Odborníci zcela jednoznačně říkají, že ano. Nejlépe je uložit listí do vrstev 15 – 20 centimetrů silných a prokládat je jakýmkoliv zeleným materiálem, nejlépe posekanou trávou nebo kravským hnojem. Protože je listí odolné, vyplatí se kompost každý týden přeházet. Listí se tak podrtí a nejpozději do měsíce získáme kvalitní humus.
Jedovatý ořešák?
Lidová moudrost říká, že listí ořešáku je jedovaté a na kompost nepatří. Plyne to z pozorování, že pod ořešákem se zpravidla nedaří ani trávě a ten, kdo v jeho blízkosti udělal záhon, zplakal nad sklizní. Není to úplně tak, listí ořešáku má ale výrazně kyselejší reakci než jiné a kromě toho je pokryto tenkou voskovou vrstvou, takže se velmi obtížně rozkládá. Pokud ho ale před přidáním do kompostu podrtíme sekačkou a pak promícháme s jiným listovím, kompost bude kvalitní.
