Oslavenec Krampol vzpomíná…Kluk, který chodil do holčičí třídy
Ve středu oslavil herec Jiří Krampol úctyhodnou osmdesátku. Po desetiletích jsme společně prošli jeho životem a oslavenec zavzpomínal na události, které mu utkvěly v paměti. Tak například před dvanácti lety byl i hlavní reklamní tváří Aha!
10 let
Za trest mezi samé holky
„Se dvěma spolužáky jsme ve třídě zlobili, tak, že nás museli rozsadit. Nejen do jiných lavic, ale rovnou do jiných tříd. Já jsem se ocitl ve třídě, kde byla jenom samá děvčata. Tenkrát to paní učitelka označila jako převýchovu a spolužačkám oznámila: »To je váš nový spolužák Jiří Krampol. Ten, nad kterým jeho maminka každý večer pláče«.“
20 let
Z fabriky na DAMU
„Když mně bylo dvacet, myslel jsem si, že mi patří svět. Podařilo se mi dostat z fabriky, kde jsem dělal různé pomocné práce a brigády na divadelní fakultu. Nikdo tomu nevěřil a zpočátku ani já. Byl jsem mistr světa a strašně jsem se vytahoval. Maminka z toho měla velkou radost, protože jsem se jako pěkný kvítko dostal na vysokou školu. Dodnes jsem matce vděčný, protože mě prosila, ať tu školu dodělám a ve druhém ročníku jsem dokonce dostal prospěchové stipendium. Čili období dvaceti let pro mě bylo v životě přelomové.“
30 let
Proč jsem neemigroval
„Tenkrát jsem dostal dobrou roli poručíka luftwaffe ve filmu Most u Remagenu. Natáčel jsem asi pětadvacet dní a bylo to na tu dobu docela pěkně zaplacené. Navíc mi tam jeden americký producent zařídil, že mě pozvou na zkoušku do USA, kde se měl točit film o zavraždění prezidenta Lincolna. Jenomže přišel srpen 1968 a jel jsem do Prčic. Tenkrát jsem uvažoval o emigraci, s partou jsme měli domluvenou práci v Holandsku. Já konkrétně jsem měl ze začátku pracovat za slušný prachy jako pomocný dělník v kanalizaci. Kvůli mamince, která by tu už nikoho neměla, jsem nakonec nikam nejel. Řekla mi, že nejsem typ, který by byl v cizině spokojený, a měla pravdu. Vždycky se rád vracím domů.
70 let
Zazpíval mi Gott v Lucerně
„Předposlední kulatiny jsem slavil v Lucerna baru, kde mi Tomáš Savka s Milošem Schmiedbergerem udělali nádherný večer. Zahrál mi Felix Slováček, zazpíval Karel Gott. Také mi připravili sestřih různých světových filmů, kde mi hvězdy, jako například Paul Newmann, Redford a další formou dabingu poblahopřáli. Další oslavy se konaly v Živanicích, kde se na připravené show přišlo podívat asi dva a půl tisíce lidí. Bylo to nádherné, ale zároveň jsem si ke svému smutku uvědomil, kolik lidí, které jsem znal, a kteří byli například na mých padesátinách, již nežije. Vybavilo se mi přísloví o tom, že už začali kácet v našem lese.“
80 let
Už jsem ojetý auto
„Osmdesátiny si příliš nepřipouštím. Záleží na tom, jak se člověk cítí. Jak říkal Milda Kopecký, někdy se cítím na dvacet a někdy na sto dvacet. Jediné z čeho mám hrůzu, je bezmocné stáří. To, že mám svůj věk, s tím nic dělat nemůžu, jsem jak ojetý auto. Mrzí mě, že kvůli kolenu, nemohu hrát tenis. Hlavní oslava osmdesátin se bude konat v září v Divadle Broadway.“
Celý článek najdete v tištěném nedělním Aha!.
Krampolova exmanželka Marta: Proč už jsem se nikdy nevdala?