Loveckou sezónu si myslivec vyložil po svém: Teď bude pykat!

Šubr od počátku tvrdil, že pouze hájil svůj majetek a nikoho zabít nechtěl. Podobné námitky zopakoval i v dovolání k NS. Popřel, že by předem plánoval vraždu. Střelbu označil za zkrat ve stresové situaci. Uvedl také, že střelba "byla vedena pouze ve směru těchto osob, nebyla mířená". Dělníky prý chtěl odehnat.

Podle NS musel být zkušený myslivec s dobrou muškou srozuměn se všemi možnými následky výstřelů z brokovnice. Jednal v přímém úmyslu. "Posuzovaný čin byl jako celek zcela neadekvátní a agresivní reakcí obviněného na to, že poškození odstraňovali na pokyn majitele pozemku fóliovníky patřící obviněnému," stojí v usnesení. Nyní má Šubr už jen spíše teoretickou možnost podat ústavní stížnost.

Šubr přišel v exekuci kvůli dluhu na zdravotním pojištění o zděděné pozemky v Lázních Bělohrad a v Tetíně, kde pro svou obživu pěstoval zeleninu. Pozemek v Tetíně následně získal v dražbě nový majitel, který Šubra opakovaně vyzýval, aby si z místa odvezl své věci. Když to myslivec neudělal, poslal majitel předloni v září k Tetínu dva dělníky, aby rozebrali konstrukci Šubrova fóliovníku. Šubr si však dojel pro brokovnici a začal na ně střílet.

Jedenapadesátiletý dělník zemřel na místě poté, co mu broky prostřelily obě plíce a průdušnici. Jeho o tři roky staršímu kolegovi střela přerušila míchu. Operace mu sice zachránila život, zůstal však ochrnutý na dolní polovinu těla. Dalšími výstřely Šubr mužům zničil elektrocentrálu a nákladní auto, poté odjel a o zdravotní stav postřelených se nezajímal. Doma vyčistil zbraň a počkal na příjezd policie.

Muž, který je podle znalců velmi inteligentní a v době činu byl naprosto příčetný, skutku při procesu nelitoval. "Musel bych se stydět sám před sebou, kdybych svůj majetek a svou existenci nebránil," prohlásil například u Krajského soudu v Hradci Králové. Součástí vyměřeného trestu je náhrada škody v celkové výši 2,53 milionu korun.