Bestie Olga Hepnarová: Vraždila, protože nenáviděla lidi!

Zločin, jaký u nás nemá obdoby! To je masakr, který přesně před 40 lety způsobila pomatená, teprve dvaadvacetiletá Olga Hepnarová. Náklaďákem Praga u pražského Strossmeyerova náměstí v roce 1973 najela na tramvajovou zastávku plnou lidí. Zabila osm z nich.
Tichá dívka pracující jako pošťačka, která se bála lidí a nikdy se nesmála. Tak znali Olgu Hepnarovou její známí a kolegové. Jaká nenávist se skrývala uvnitř její šílené mysli však až do osudného dne netušil nikdo.
Šikana ve škole, psychické problémy, pokus o sebevraždu už ve třinácti letech… To vše měla za sebou Olga Hepnarová. Kvůli nenávisti k lidem začala dokonce chodit do střeleckého kroužku. Mluvila o tom, že chce střílet do davu na Václavském náměstí. Nakonec od toho upustila, prý se bála, že by tak zabila příliš málo lidí. Její okolí ale nikdy její hrozby nebralo vážně. Bohužel.
Hrůza na chodníku
10. července 1973 Olga Hepnarová poslala dopis do médií. Odpoledne pak v plné rychlosti vypůjčeným těžkým náklaďákem Praga RN najela na tramvajovou zastávku plnou čekajících lidí. Slunečné odpoledne se změnilo v peklo. Svědci popsali děsivý moment, kdy všude na chodníku leželi mrtví a zranění lidé. Děsivá byla ale i reakce Hepnarové. „Ne, neusnula jsem a brzdy jsou v pořádku. Já jsem na chodník vjela úmyslně a je to má pomsta společnosti za to, jak se ke mně chovala,“ prohlásila po činu klidně.
Poslední popravená
Hepnarová se stala poslední ženou, na které byl v tehdejším Československu vykonán trest smrti. Prezident jí odmítl udělit milost a odsouzená byla v březnu roku 1975 popravena. Soudce Robert Fremr (57) ale letos na serveru lidovky.cz rozsudek zpochybil. „Našel jsem ve spisu znalecké posudky, které šly striktně proti sobě, jeden tvrdil, že je příčetná, druhý opak. Nikdo nepožádal o třetí znalecký posudek, který by rozhodl, jestli Hepnarová skončí v psychiatrické léčebně, nebo na popravišti,“ uvedl Fremr, který je nyní soudcem Mezinárodního soudního dvora v Haagu.
Kolegové ji neměli rádi
Na Hepnarovou si po letech vzpomněla i její tehdejší kolegyně z pošty Milena Půstová. „Lidi ji nezajímali, nikdy se neusmála. Nebavila se. A když mluvila, tak vedla hodně divný řeči. Byla temná a zahořklá, měli jsme ji za zamindrákovanou nánu, která chce být zajímavá,“ řekla Aha! Hepnerová prý spala s muži i se ženami. „Byla tak odtažitá, že jí kluci ani nenadbíhali. Neuměla se radovat, nikdy jsme jí neviděli se smát,“ dodala.