Pamatujete? Takhle se slavilo: Ať žije 1. máj! Hurrrááá!
„Zdravíme 1. máj! Se Sovětským svazem na věčné časy!“ Tak přesně tyto věty se většině z nás zapsaly hodně hluboko do paměti. Mávátka, transparenty, které podléhaly přísné kontrole, alegorické vozy, budovatelské písně, dvě vlaječky v oknech (vždy jedna československá a druhá sovětská) a hlavně povinnost… Povinnost účastnit se prvomájového průvodu! A to se většině příliš nelíbilo. Často proto lidé brali nohy na ramena a tajně z průvodů utíkali. Jiní se ale nemohli dočkat, až zamávají soudruhu prezidentovi... Jak jste na tom byli vy?
Svátek práce od roku 1890
Svátek práce nebo 1. máj je mezinárodní dělnický svátek, který se připomíná od roku 1889 na paměť vypuknutí stávky amerických dělníků v Chicagu v roce 1886. V českých zemích se poprvé slavil v roce 1890 na Střeleckém ostrově v Praze.
Dana Lipovská (39), manažerka, Zlín
„Koncem 80. let jsem studovala střední školu. S kamarádkami jsme prchly na právě otevřenou zahrádku. Hned napoprvé jsme dostaly třídní důtku, protože se na konci průvodu sčítalo.“
Anna Dušátková (58), nezaměstnaná, Jirkov
„Do průvodu jsme chodili s fabrikou a líbilo se mi to. Lidi byli jiní. Byla to příležitost se sejít, byl to svátek práce, tak se nedělalo a šlo se pobavit
Jan Karásek (45), fotograf, Uherské Hradiště
„Do průvodu jsem nechodil. Studoval jsem zároveň školu v Jihlavě a Uherském Hradišti a vždycky jsem tvrdil, že jsem právě na tom dalším místě. A místo s transparentem do ulic jsem chodil fotit bující přírodu a slečny…“
Veronika Žilková (52), herečka, Praha
„Tatínek mi prvomájový průvod nedovolil a mně to bylo strašně líto. Jsme katolíci a místo toho jsme museli na prvomájovou bohoslužbu. Jednou jsem ale zhřešila. Milovala jsem spolužáka, který stál jako pionýr čestnou stráž u tanku na Smíchově. Půjčila jsem si modrou košili a šátek a stála s ním. Tatínek jel okolo a přesto, že jsem měla zlomenou nohu, tak mě doma sesekal.“
Petra Černocká (63), herečka, Praha
„Do průvodu jsem chodila ráda. Bylo to něco jiného, než vyučování. Jednou ale, protože jsme bydleli blízko Letné, se stal malér a tátu málem zavřeli. Průvod se začal srocovat už v pět ráno, řvali pod okny a my je z toho 4. patra polili vodou. Byla z toho stížnost, že jsme se o tátu klepali.“
Gábina Partyšová (34), moderátorka, Praha
„Nikdo mě do průvodu nemusel nutit. Celý rok jsme se těšila. Na sídlišti jsme byli banda a průvod pro nás znamenal neskutečnou srandu. Mávali jsme mávátkama, pokřikovali hesla, viděli prezidenta. Bylo to žůžo. Na 1. máj vzpomínám ráda.“