Pohnutý příběh Štěpánky (43): Šla hledat nový život a skončila v bídě! Přišla o práci a... Žila v kanále s potkany!
Lidské osudy jsou někdy hodně pohnuté a životní cesty velmi klikaté. Své o tom ví i Štěpánka Kocandová (43), která už několik let žije po pražských ubytovnách, stačit jí musí stovka na den. Předtím si ale vyzkoušela i krušný život bezdomovkyně, a dokonce přespávala v kanále! Ačkoli si prošla vším možným, energie z ní přímo srší. A také chuť pracovat.
Štěpánka pochází z Králíků v Pardubickém kraji. Do Prahy přišla po ošklivém rozvodu. Chtěla lepší práci a život. Přestože má jen zvláštní školu, měla své pracovní místo. „Pracovala jsem spoustu let v Tesle jako dělnice. Pak také rok na horách. Když jsem přišla do Prahy, měla jsem práci v lahůdkách několika supermarketů,“ vypráví Štěpánka. Pak ji ale jako spoustu dalších propustili…
„Neměla jsem kde být. Domů jsem se vrátit nechtěla, styděla bych se. A tak jsem žila na ulici. Přespávala jsem i v teplovodu. Byli tam potkani, jídlo se tam nemohlo nosit. Pokud ale potkany neohrožujete, tak oni vám neublíží. Sice se po vás projdou, ale nic vám neudělají,“ vzpomíná.
Ačkoli žila na ulici, Štěpánka naštěstí nepropadla alkoholu. „Nepiju. A to je moje jediné štěstí. Taky jsem o sebe vždycky pečovala. Bezdomovci mají dost příležitostí, kde se vysprchovat. A ne že ne,“ zlobí se Štěpánka.
Štěstí vzala smrt
V Praze se nakonec i vdala, bydleli na ubytovně a přivydělávali si, jak se dalo. Jenže manžel před rokem zemřel… Štěpánka ale naštěstí stále vídá jeho vnučku Denisku, kterou občas hlídá. Vydělává si prodejem bezdomoveckého časopisu Nový prostor.
„Prodávám u metra Kobylisy. Vydělám si tak stovku denně, když je dobrý den, tak dvě stovky,“ říká Štěpánka, která má problém najít si normální práci. Nejen kvůli vzdělání, ale i proto, že za ta léta na ulici jí narostly dluhy na zdravotním a sociálním pojištění. Přesto věří, že se jí nějak podaří žít dál.
„Domů se vrátit nemůžu. V pohraničí není práce už vůbec. A u maminky nechci obtěžovat. Jezdím jen na návštěvu,“ tvrdí Štěpánka. Pak se zamyslí a dodává: „Na ulici se může dostat každý. Nevíte dne ani minuty.“
