Miroslav Motejzík: Extrémní triatlon zvládnu i bez nohy! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

pátek 26. dubna 2024

Svátek slaví Oto, zítra Jaroslav

Miroslav Motejzík: Extrémní triatlon zvládnu i bez nohy!

„Minulost už nezměníme, život je hodně dlouhý na to, abychom mohli začít dělat něco nového,“ říká Miroslav Motejzík.
„Minulost už nezměníme, život je hodně dlouhý na to, abychom mohli začít dělat něco nového,“ říká Miroslav Motejzík. (Aha! – Petr Novotný, ara)

ylo to jako v nejhorším snu. Úspěšnému sportovci Miroslavu Motejzíkovi bylo právě 30 let, plánoval si krásný život. Jenže osud mu do cesty postavil člověka, který si namol opilý sedl za volant a Mirka smetl z krajnice vozovky.

Mezi 19 operacemi, které musel podstoupit, byla i ta, během které přišel o levou nohu. Mladý muž se ale rozhodl, že se osudu postaví a nebude fňukat nad svým neštěstím. Po šesti letech od nehody se stal prvním Čechem, který bez nohy zvládl extrémní triatlonový závod o železného muže, tzv. Doksymana.

Zbývalo mi 150 metrů domů...

Byl 14. srpen 2005 a Mirek hrál za svůj fotbalový tým mistrovský zápas. V tu chvíli netušil, že do míče kope naposledy. Po zápase se přesunul na oslavy a následně na diskotéku. Když se pak v noci pěšky vracel s přáteli domů, změnil se mu během několika vteřin život.

„Už jsem byl sto padesát metrů od baráku, když do nás v rychlosti autem narazil dvacetiletý kluk, který měl v sobě dvě promile. Kličkoval po silnici, údajně ladil rádio. Kamarádku náraz odhodil několik metrů, ale naštěstí přežila, já se dostal pod auto,“ říká Miroslav Motejzík, jeho poslední vzpomínky z té chvíle končí okamžikem, kdy ho začala drtit kola vozu. Pak ztratil vědomí...

Z hysterie mě vyléčil Vladko

„Probudil jsem se až po deseti dnech v nemocnici. Nevěděl jsem, co se stalo, co mi je. Byl jsem totálně polámaný,“ dodává Miroslav. Brzy také zjistil, že jeho levá noha není v pořádku. V nemocnicích pak strávil půl roku, což se negativně promítlo také do jeho psychiky.

„První tři měsíce jsem byl dost nepříjemný. Jenom jsem ležel, navíc to šlo jen na zádech. V té době v televizi dávali VyVolené. A když jsem tam viděl hysterického Vladka, uvědomil jsem si, že se chovám podobně a že je to špatně. Vladko mě vlastně vyléčil,“ prozrazuje dnes s úsměvem mladý muž.

O amputaci sám požádal

Přestože lékaři dělali, co mohli, levou nohu zachránit nešlo. „Věděl jsem, že je to špatné, proto jsem je sám požádal o amputaci. Lékaři z toho byli ze začátku docela v šoku, nesetkali se ještě s tím, aby si o to někdo řekl sám. Ale tušil jsem, že je to správné rozhodnutí, což se nakonec i ukázalo,“ konstatuje Motejzík. Mladík, který vše způsobil, byl nakonec soudem odsouzen na rok a půl vězení.

„Necítím k němu žádnou zášť, netoužím po žádné mstě. Je mi ukradený. Také si prožil těžké chvíle. Oba dva jsme poznamenaní na celý život,“ bere vše s nadhledem pan Miroslav.

Sportovec tělem i duší

Když po půl roce od úrazu rehabilitoval v Kladrubech, začal na sobě tvrdě pracovat. „Nepopírám, že život se mi obrátil hlavou vzhůru. Měl jsem ale hned jasno, co chci dělat: věnovat se dále sportu. Postupně jsem si přidával dávky ve cvičení. Poslední týdny mě z Kladrub pouštěli na víkendy domů. Když jsem tam jel naposledy, už jsem to odjel celé na kole,“ prozrazuje Mirek. To už tušil, že by ho bavil triatlon.

„Od čtyř let jsem plaval, bavil mě i běh a cyklistika, takže nebylo co řešit. Dal jsem se do toho. Před samotným závodem jsem si najal na pět týdnů trenéra a dennodenně jsem na sobě pracoval. Jsem rád, že to vyšlo. Nejde mi vůbec o rekord, ale o to, že jsem to dokázal,“ říká Miroslav.

Protézy si vyrábí sám

Závod se skládal z 1,9 km plavání, 90 km jízdy na kole a 21 km běhu. Na každou disciplínu pan Miroslav použil jinou protézu. „Doma jich mám celkem šest. Každou používám na něco jiného. Třeba plaveckou protézu jsme si vyrobili sami. Nejjednodušší bylo udělat jenom váleček bez chodidla,“ upřesňuje rekordman, který nemá potřebu svou amputovanou nohu ve společnosti zakrývat. „Existují takové návleky, které ji zakryjí, ale proč? Beru věci tak, jsou,“ krčí rameny Miroslav.

Brzy se stane tátou

Až po amputaci nohy poznal i svoji lásku. Před Vánoci se jim dokonce narodí synek. „S přítelkyní se známe od školy, chodit jsme spolu začali ale až před dvěma a půl lety. Čekáme rodinu, stavíme barák. Těšíme se na to,“ říká spokojeně. A co by vzkázal lidem, kteří kvůli podobnému úrazu, jaký prodělal pan Miroslav, rezignovali na život?

„Minulost už nezměníme, život je hodně dlouhý na to, abychom mohli začít dělat něco nového. Vždyť i na všem špatném člověk vždycky najde něco dobrého,“ prozrazuje svoje životní motto Miroslav Motejzík, který je plný dalších sportovních plánů. „Plány na příští rok jsou jasné: Jizerská 50, Pražský marathon a ironman,“ usmívá se statečný rekordman.



Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.