Falešní bankéři slibují bohatství: Během okamžiku vybílí bankovní účet

Okamžitě povolte moji transakci, můžu si s penězi dělat, co chci! Až zbohatnu, tak uvidíte. Přijdu vám ty peníze ukázat! I to slyší Marek Macháček (35) z Komerční banky od klientů, kteří se za každou cenu snaží poslat úspory podvodníkům.
Uvěřila ve výhodnou investici a přišla o všechno, co si naspořila. Poslal podvodníkům půl milionu. O takových případech v různých obměnách slyšíme téměř každý den. Banky se snaží se šejdíři bojovat. Jedním z lidí, jejichž úkolem je zachránit peníze, na které si dělá zálusk podvodník, je i Marek Macháček. Představuje poslední obrannou linii předtím, než úspory navždy zmizí v černé díře, z níž je už velmi pravděpodobně nikdy nikdo nevytáhne. V rozhovoru pro Aha! popsal, že bohužel právoplatný majitel financí často pomoc odmítá, a to i dost hrubě.
V čem spočívá vaše práce?
„Máme systém, ve kterém nám »vyskakují« podezřelé transakce. Včera to byla třeba transakce jednoho klienta, říkejme mu pan Novák, ročník 1974, což jsou teď mimochodem nejčastější oběti.“
Podle čeho poznáte, že je finanční převod podezřelý?
„Díváme se třeba, jestli je klient na svém zařízení, jestli je to jeho IP adresa. Jestli jde o běžnou transakci. Pán, o kterém jsem mluvil, platil do banky Harmonie ve Francii, což je sběrný účet pro kryptosměnárnu. To je takový typický modus operandi. Vidím, že klient má detekovaný vzdálený přístup, což znamená, že tu transakci neprovádí sám, že mu s ní někdo »pomáhá«. Velmi pravděpodobně podvodník, který mu slibuje závratný zisk.“
Co v takovou chvíli uděláte?
„Snažím se klientovi zavolat. Obvykle má obsazeno. Ten podvodník s ním mluví klidně několik hodin. Já klientovi alespoň omezím další transakce, aby si na něj nemohl třeba vzít půjčku. V tu chvíli ovšem podvodník vidí, že byl odhalen, a přechází do protiútoku. Řekne klientovi: »Teď vám budou volat z banky, protože vám chtějí zabránit, abyste se mnou investoval a zbohatnul, a proto jim musíte říct to, co vám poradím«.“
Poslouchají klienti podvodníky?
„Často ano. Klient mi pak tvrdí, že jde o jeho spořicí účet, že posílá peníze dceři na studia, že splácí půjčku... Prostě podle toho, jak ho instruoval. Ale já vidím, že je to banka Harmonie, specifický účet spojený s kryptosměnárnou, a že na nic z toho, co mi klient popsal, peníze použít nelze.“
Přesvědčil jste pana Nováka, že jste na jeho straně?
„Většina klientů mi v některé fázi přesvědčování uvěří a jsou rádi, že jim banka zachránila peníze. Jenže pak existuje velmi tvrdohlavá menšina. Třeba právě pan Novák. Chtěl poslat 180 tisíc korun. Tvrdil mi, že mu nikdo nepomáhá, že tu transakci provádí sám. Ale nebyl schopný ani popsat postup převodu peněz do zahraniční banky.“
Když jste ho takhle »nachytal«, už vám pak řekl pravdu?
„Ne. Připustil, že mu někdo pomáhal, ale tvrdil, že to byl jeho kamarád. Já jsem se ptal, jestli to spíš není tak, že viděl nějakou reklamu na internetu, kliknul na ni a někdo se mu ozval. Když to popřel, řekl jsem mu, že v systému vidím, že někoho pustil do svého internetového bankovnictví, že operace neprovádí sám.“
Asi budu znít jako rozbitá gramofonová deska, ale znovu se ptám: Teď už vám uvěřil?
„V téhle fázi se pan Novák rozčílil, že jsou to jeho peníze a má právo si s nimi dělat, co chce. A já argumentoval tím, že ano, ale že o ty peníze přeci nechce přijít a podpořit podvodníka.“
Přesvědčil jste nakonec pana Nováka? (povzdech)
„Pan Novák patří mezi tu menšinu klientů, kteří poslali peníze podvodníkům už popáté.“
Copak mu není podezřelé, že stále posílá peníze a žádné se mu nevracejí?
„Podvodník jím manipuluje, stále mu ukazuje, jak jeho »investice« rostou, že je každý den o 20 000 bohatší, o 30 000 bohatší. Navíc podvodníci přišli na to, že když někdy pošlou oběti třeba deset nebo i sto tisíc korun, už jim ten člověk uvěří doslova cokoli. Jenže ty peníze mohou být od jiné oběti, která si také myslí, že investuje. A tím se člověk stává spolupachatelem legalizování výnosu z trestné činnosti, neboli lidově praní špinavých peněz.“
Opravdu podvodník někomu pošle sto tisíc?
„Může se to stát. A pak mu ti lidé naposílají miliony. Už je nic nezastaví. Někdy zablokuji transakci na vyloženě podvodný účet, jen abych druhý den zjistil, že si klient převedl peníze na nově založený účet v jiné české bance. Kdo peníze podvodníkovi poslat chce, tak je nakonec pošle.“
Posílají klienti podvodníkům svoje peníze, nebo si je půjčují?
„Obvykle nejdřív svoje, potom si půjčují. Přesvědčí i rodinné příslušníky, aby s nimi taky »investovali«. Pustí podvodníka do bankovnictví firmy, kde pracují, bytového družstva nebo společenství vlastníků jednotek (SVJ), kde dělají předsedu...“
Klienti vám nadávají?
„Ano. Většina klientů je vděčná, že jim peníze zachráníme. Ale pak je tu ta tvrdohlavá menšina. Na mě chodí konstantní proud stížností, že jsem zastavil nějakou transakci.“
Vždyť jim chcete zachránit úspory...
„Oni jsou velmi silně zmanipulovaní. Nemyslí si, že jim chci zachránit peníze, vidí mě jako někoho, kdo je chce připravit o životní šanci zbohatnout. Často mi říkají, že až budou milionáři, přijdou a ty miliony mi ukážou.“