Jinde je vyhánějí, na Šumavě vítají: Bobři jsou dobří
4 fotografie
Bobří populace způsobuje na mnoha místech v Česku problémy, na Šumavě jsou ale za hrdiny. Ukazuje se, že tito zavalití hlodavci jsou důležitými krajinotvůrci a v národním parku skvěle zadržují vodu.
Bobr to v Evropě ani v Česku neměl nikdy lehké. Člověk ho už dvakrát téměř vyhubil. I ze Šumavy na sto let úplně vymizel a první jedinec se vrátil teprve před 20 lety na říčku Řezná u Železné Rudy. „O rok později vzniklo bobří teritorium v meandrech Vltavy, a tak bobr opět začal osidlovat Šumavu. V roce 2015 tu bylo 43 teritorií, před dvěma lety už na 150,“ řekl Jan Mokrý z NP Šumava.
Bobr se činil a díky jeho stavbám, které zadržují na tocích vodu, se z něj stal velký pomocník. „V době klimatických změn je každý kousek zvlhčené půdy v parku požehnáním,“ říká mluvčí správy parku Jan Dvořák. Vědci zjistili, že jen v povodí řeky Křemelné bobr vytvořil 89 zdrží, kde je více jak 12 tisíc metrů krychlových vody!
Loveni pro kožešinu
Bobři byli u nás i jinde téměř vyhubeni, byli totiž častou lovnou zvěří nejen pro maso, ale především svou kožešinu. Ta je velmi specifická, na jediný milimetr čtvereční se vejde až 300 chlupů.
Přemnožení nehrozí
Počet bobrů na Šumavě stoupal v posledních letech po stovkách. Odhadem jich tu dnes žije 800. Přemnožení prý ale nehrozí. Hlodavec se totiž stal součástí jídelníčku dalšího navrátilce, vlka. „Tvoří asi čtyři procenta jejich potravy. Pro regulaci tak nepotřebujeme zbraně. Stačí přirozený predátor. To je Šumava budoucnosti,“ zasnil se ředitel NP Šumava Pavel Hubený.
Víte, že...
...jedna bobří rodinka se skládá v průměru z pěti členů?
4 fotografie
