Barbora Škrlová (33): Ondru jsem topit musela!

V rozhovoru pro MF Dnes o sobě říká: „Nejsem žádný zločinec, Ondrovi jsem hlavu potopit musela. Jinak by utopili mě.“

● Jak vám mám říkat? Barboro, Báro, nebo nějak jinak?
„Bára nebo Barunka, to je jedno. Ale tykejte mi, líp se mi pak mluví.“

● Báro, proč ses proměnila ve třináctiletou Aničku?
„To začalo asi dva nebo tři roky před Aničkou. Teta Katka a teta Nenci se mnou začaly dělat ty terapie. Cvičily se mnou různá jména, která jsem si musela zapamatovat. A když jsem špatně odpověděla, byla jsem bita a dávaly mi léky.“

● A pak jsi se stala Aničkou?
„Anička se pak z toho vyvinula. Terapií a léky nakonec docílily, že jsem se Aničkou cítila být.“

● A když jsi šla k soudu nebo do školy, to už sis myslela, že jsi Anička?
„Teta Katka a maminka Klára, u které jsem pak byla, mě někam vodily, ale nevěděla jsem dopředu, kam jdu. Řekly mi, co mám dělat, a já jsem to dělala. Věděla jsem, že čím míň budu odporovat, tím menší pak budou tresty.“

● Tvoje skutečná maminka řekla, že jsi ještě těsně před odchodem do Klokánku chodila domů na návštěvy jako dospělá Bára. Proč ses jí nesvěřila?
„Musela jsem tam dělat, co mi Katka řekla. Kdybych neposlechla, byly by pak tresty ještě horší.“

● Čekala na tebe před domem?
„Ano, zavezly mě tam a řekly, jak dlouho můžu být nahoře. Pak mi zazvonil mobil a já jsem věděla, že musím hned dolů. To už jsem se cítila jako Anička, ale doma na návštěvě jsem musela být Bára.“

● Viděla jsi v Kuřimi i Ondřeje?
„Vůbec jsem nevěděla, že v tom domě Ondřej je. Byl asi pořád v té komoře.“

● Podle obvinění jsi Ondřeje topila v lavoru s vodou.
„Ale já jsem ho musela ponořit, jinak by utopily mě! Bily mě a pálily a taky namáčely, vykopaly mi tam i hrob a daly mě do něj. Říkaly, že Barunka je mrtvá, daly mě do té díry a zasypaly. Pak mě zase Klára vytáhla.

● To se stalo na té chatě ve Veverské Bítýšce?
„Byli tam i Ondřej s Jakubem. I jim se tam děly špatné věci. Ale do hrobu mě dávaly už předtím na výjezdech, kam vozily jen mě.“

● Báro, proč ses pak po útěku z Klokánku v Norsku změnila v Adama?
„To mi poručili.“

● Kdo?
„Člověk, co tam přijel za Martinem Fahrnerem, který byl se mnou v Norsku. Poručil mi, že musím být Adam. Říkal, že běda, jestli někdo přijde na to, že nejsem Adam. Bála jsem se.“

● Proč myslíš, že se ti to všechno dělo? Proč vás někdo trápil a mučil?
„Kluky ke mně přibrali až později, to nevím. Myslím si, že ze mě chtěli udělat třináctiletou Aničku, aby mě pak mohli na výjezdech prodávat zlým pánům, co chtějí dělat špatné věci dětem.“

Autor: (red)