Skupinka gigantických žiraf, nebo něco jiného? B je správně
Při pohledu z dálky byste si je možná i spletli. Siluety hubených, protáhlých těl s dlouhými krky. Jakmile se ale opatrně přiblížíte, zjistíte, že tyhle kolosy – na rozdíl od skutečných žiraf – vyplašit nemůžete. Jde totiž o vodárenské věže, které dokonale souzní s okolní krajinou.
Národní park Serengeti v Tanzánii je největším přírodním ekosystémem v Africe a zároveň i domovem řady překrásných zvířat: pakoňů, zeber, slonů, majestátní žirafy nevyjímaje. Region se nicméně dlouhodobě potýká s nedostatkem vody, což ohrožuje faunu a flóru. Palčivý problém má vyřešit projekt dvojice designérů, kteří si příznačně říkají ZOO Architects.
Skupina skulptur z hlíny má být vytvořena tak, aby zadržovala vodu a poskytovala nosnou hmotu pro růst vegetace. Pod pravidelnými oblouky také mohou některá zvířata najít úkryt – ať už před nepřízní počasí nebo před predátory. „Ohrožení živočichové žijící v Serengeti by tam měli další možnost záchrany před vyhubením způsobeným mnoha faktory – od lidského počínání až po změny klimatu,“ dodávají Michael Wen a Li Bumi (alias ZOO Architects).
Žirafí vodárny budou rovnoměrněji distribuovat vodu po krajině. Tím se zabrání jevu, který se děje zejména v období sucha – u napajedel se sdružují šelmy, a zamezují tak přístupu ostatních druhů zvířat ke zdroji pitiva. Kromě toho napomůžou regeneraci půdy při požárech a budou neustále podporovat růst nových druhů rostlin.
Základem stavby je harmonie mezi jin a jang, rovnováha protikladů, které řídí vitalitu živých věcí. Architekti takto propojují zastavěné prostředí a přírodu, aniž narušují složité ekologické vztahy, které v parku panují. Design je inspirován skvrnitou srstí žiraf, která jim poskytuje přirozené maskování. Věže se totiž rovněž mají ukrývat, ale přitom dávat na odiv svou krásu.
