Sokolka Marta Zajícová (97) cvičí už 91 let: Lenochy nesnáším!
Marta Zajícová (97) začala v Sokole jako čerstvá školačka před 91 lety. A láska k pohybu jí dodnes neopustila. Hole nebo naslouchátka? To u ní nenajdete! Za to dvakrát týdně prohání ve zlínské sokolovně gymnastické míče a kruhy.
Vše začalo v jejím rodném Ústí nad Orlicí. „Bylo mi šest let, psal se rok 1932. Moc jsem chtěla chodit cvičit, tatínek byl velký Sokol a já to brala jako naprosto přirozenou věc. Sokol byl tehdy velmi respektovanou organizací, cítili jsme se tam jako hrdí Češi, to se dnes moc nenosí,“ říká čiperná seniorka. Život bez pohybu si nedovede představit. „Cvičím od první třídy, dodnes tvrdím, že život je pohyb a pohyb je život, lenochy vyloženě nesnáším, nejsou vůbec moje krevní skupina,“ vysvětluje dáma, které by její věk hádal snad jen jasnovidec.
Dobrá parta
„Máme pořád výbornou partu, ale jsou tam samé mladší ročníky než já, taková Drahuška Kovářová by mě mohla vedle do hospůdky chodit pro pivo, vždyť je jí teprve čtyřiadevadesát,“ vtipkuje věčně dobře naladěná optimistka. Věci jako hůlku na podporu chůze, brýle či naslouchátka u ní nenajdete. Zato je neuvěřitelně ohebná, poradí si i na kruzích, při cvičení na velkém míči i v prostných.
Obdiv starostky
„Marta je něco jako naše rodinné stříbro. Mám její skupinu starších cvičenek moc ráda, ona i ostatní jsou příkladem pro ty, kteří tvrdí, že už pohyb nepotřebují, protože jsou na to staří,“ obdivuje ji starostka zlínského Sokola Jitka Kejřová (60). Marta ráda sleduje své následovnice. Na koberci jsou holčičky ve věku osmi a devíti let. „Ještě, že je tady máme, k dětem patří sport a ne mobily,“ uzavírá.
Nestárne díky sportu
Marta věří, že sport jí pomohl k vitálnosti i ve vysokém věku. „ Bez cvičení a pohybu bych nemohla být. Věřte nebo ne, nikdy jsem nebrala žádné léky,“ říká. Sám za sebe mluví fakt, že absolvovala všechny Všesokolské slety od roku 1948, poslední byl v roce 2018. A v kroji nebude chybět ani v pondělí na 1. máje ve Zlíně při oslavách 125 let Sokola .
Střídmě jíst a smát se
Jaký má návod na dlouhý život ve zdraví? „Hýbat se, denně ujít pár kilometrů, nestresovat se, vnímat krásné věci, nepřipouštět si problémy a umět se smát s dobrými přáteli. Střídmě jíst, nekouřit a občas si dát třeba na oslavě na roztažení cév malou štamprlku,“ říká s šibalským úsměvem.
Stesk po manželovi
Do Zlína přišla Marta v roce 1945 coby vyučená švadlena. Tam se za pár let také vdala. „S manželem jsme byli 55 let, už 22 let jsem ale bez něho. Pořád mi chybí, ve dvou se jde životem daleko lépe. Myslím, že do vztahu patří jako základní věc tolerance,“ má jasno paní, která dnes žije spokojeně ve Zlíně se svým vnukem.
