Ani včelám se do chladu nechce: Ovocnáři zapřáhli čmeláky!
Počasí letošního jara si s námi pořádně pohrává. Déšť střídá sluníčko, teplo mráz a občas spadne i nějaká ta vločka. A zemědělci řeší, jak zachránit úrodu, na včely je totiž ještě zima. Na Litoměřicku proto objednali čmeláky z Holandska.
Na 40 hektarů ovocných sadů obstarává Zemědělské družstvo Klapý na svazích pod hradem Házmburk na Litoměřicku. Kromě jabloní a hrušní tu pěstují také meruňky, třešně a švestky. A právě peckovice už kvetou a potřebují opylovat. To je ale v tomhle počasí problém. „Včela je aktivní a vylétává z úlu v rozmezí mezi 10 až 12 stupni Celsia. Když je ale chladno a prší, tak nám ty stromy nikdo neopyluje,“ vysvětlil ředitel družstva Otakar Šašek.
Také proto musel nakoupit čmeláky, kteří jsou schopni odvést práci včel při nižších teplotách. Ze čmelínů vylétají už při pěti až osmi stupních. „Díky nim se nám daří překonat problém kvetení stromů v době, kdy jsou nízké teploty,“ pochvaluje si Šašek. Krabice se čmeláky jsou rozmístěné rovnoměrně v sadech, každá čítá na 350 jedinců. „Máme 10 těchto čmelínů, což nás stojí kolem 40 tisíc korun,“ doplnil ovocnář. Čmeláčí pomocníky objednává z Holandska, kde se na jejich prodej specializují.
Bez opylení není úroda
Opylení květů je důležité pro to, aby stromy plodily ovoce. Hmyz přenese pyl (samčí buňka) na bliznu (samičí buňka) a dojde k oplození. Vznikne semeno, ze kterého se postupně vyvine plod. Bez opylení by nebyla žádná úroda.
Co mají místo žihadla?
Jen výjimečně může člověka bodnout žihadlem samička čmeláka, a to pouze když leží na zádech a má roztažené nohy. Samci mají místo žihadla penis. Čmeláci nekoušou, kusadla jsou přizpůsobena pouze k lízání a sání.