Pravda o oblíbeném kusu drůbeže: Husokachna? Neexistuje!
V českých řeznictvích se často vyjímá pod zlidovělým názvem husokachna. Je macatý kus drůbeže více husou, či kachnou, nebo snad přesně půl na půl? Omyl, ve skutečnosti jde o ryze kachního křížence.
Míšení kachen a hus v praxi nefunguje. Oba druhy se páří odlišně a nemůže tak dojít k oplodnění. U husokachen neboli mulardů dokonce nefigurují ani geny kachny divoké, jak se mnozí domnívají. V chovech se líhnou křížením kachny pižmové a pekingské.
„Díky šlechtění mají více prsní svaloviny a vyšší hmotnost jater. Jejich maso je jemnější a obsahuje méně tuku. Nejedná se však o chovně zvíře. Další jedinci se rodí pouze novým zkřížením,“ uvedla chovatelka Markéta Gabrielová. K mezidruhovému křížení dochází podle ornitologů vzácně. Nedávným příkladem z volné přírody je foto ptačího páru bernešky velké a husy velké po boku mláďat z Přerovska. „Berneška velká není původním evropským druhem. Je příbuzná s husou velkou, se kterou se výjimečně i kříží. A právě k tomu letos došlo na štěrkovně v Hustopečích nad Bečvou,“ uvedl ornitolog Jiří Šafránek.
