Pavla ztratila syna, sama obětavě pomáhá: Léčí úsměvem a láskou!
Už 17 let poskytuje vážně nemocným pacientům domácí péči zdravotní sestra Pavla Kubelková (49). Denně navštíví třeba deset lidí, kteří potřebují akutní pomoc. Sama přitom neměla jednoduchý život. Teď ji ve zlínské Charitě ocenili jako nejlepší pracovnici roku!
„Nejčastěji aplikujeme inzulín, injekce, poradíme při infuzích, samozřejmostí jsou nejrůznější převazy například bércových vředů, pomáháme při pooperačních defektech tlustého střeva,“ vyjmenovává zdravotnice, které nikdy nezmizí z tváře optimistický úsměv. „Často jsme nápomocny i při ošetřovatelských rehabilitacích. To hlavně u pacientů po mozkových příhodách či po operacích krčků. Jejich zdravotní stav bývá složitý a vyžaduje kromě pomoci rodiny i tu naši,“ popisuje dále.
Víra v dobro
Přitom její život rozhodně není lehký. V roce 2009 ji s manželem a dvěma dalšími dětmi potkala osudová tragédie. Poté, co ve Zlíně spadl strom, způsobil jejímu synovi Honzíkovi (†11) zranění, kterému po deseti dnech boje o život podlehl. „Jako matka se s tím plně nemůžete vyrovnat nikdy. Ale život je i ve svých krutých projevech prostě takový. Pomáhá mi víra. V tom známém slova smyslu, ale i víra v lidské dobro a uzdravování,“ říká zdravotnice, která svou práci bere jako poslání.
Pomoc vrací
„Myslím, že mohu léčit proto, že jiní pomáhají zase mně. Třeba jen úsměvem, vlídným slovem. A tak jim to ráda vracím, mimo vlastní péče také úsměvem anebo i pohlazením,“ vysvětluje žena, kterou teď v Charitě Zlín ocenili jako nejlepší pracovnici roku 2022. Vedoucí tamní ošetřovatelské služby Soňa Jarošová svou kolegyni Pavlu jen chválí. „Je zodpovědná, pracovitá, velice empatická, nebojí se žádné výzvy a zdolávání překážek,“ říká přesvědčivě.
Už je babičkou
I když ji ztráta syna bolela a bolí, radost z rodiny má paní Pavla stále. „Mám naštěstí další dvě děti Hanu (28) a Marka (21), samozřejmě manžela a taky dvě krásná malá vnoučata od dcery, Eliáše a Klaudii,“ usmívá se pyšná babička.
Jiný pohled na svět
V práci paní Pavle pomáhají spolupracovnice, důležitá je pro ni podpora rodiny. Co je pro ni v zaměstnání hlavní? „Prostě mne nabíjejí lidé, jimž pomáháme. Kteří poděkují za pomoc, pochválí, není to tak dávno, co jsem dokonce dostala kytku. To je pak úplně jiný pohled na svět,“ vyznává se zdravotnice.
