Ponocný denně troubí v centru Plzně: Déšť, sníh, mráz? Nevadí!
5 fotografií
Pátá hodina odbila, chvalme Hospodina! Centrem Plzně se v předvánočním čase nese denně troubení a volání ponocného. Adventní trhy si tady bez něj už nikdo nedokáže představit.
Vše přitom začalo před lety jako sázka. Organizátoři dumali, čím dění v centru města zatraktivnit, a padl návrh na ponocného. Zlanařit se nechal šéf Muzea strašidel v Plzni Zdeněk Zajíček. „Kývl jsem, že to na rok vezmu. A tohle je už devátá sezona,“ uvedl Zdeněk Zajíček. Úkolu se ale zhostil zodpovědně.
Výbava i znalosti
„Pořídil jsem si volský roh na troubení, vlněný plášť, teď má přes 80 let, halapartnu, která je replikou jedné z městské zbrojnice,“ popsal. Ponocničení obnáší i každodenní přípravu. „Musím sledovat, co se u nás i ve světě děje, vybrané vtipné zprávy pak vyvolávám. K tomu i novinky z trhů,“ řekl Zdeněk Zajíček. Ty, kteří nadšeně žádají o společné foto, neodmítne. S četnými pozváními na svařák už je to ale jiná. „To musím někdy utíkat, aby ze mě nebyl opilec. Není možné se natroubit a pak jít troubit. To by to dopadlo,“ dodal s úsměvem plzeňský ponocný.
Vánoční atmosféra
Adventní trhy se do centra Plzně vrátily po dvouleté koronavirové pauze. „Denně vidím, jak jsou tu lidé šťastní. Trhy jim dávají vánoční atmosféru, oni zahodí starosti, které mají a které se na ně odevšad hrnou, a užívají si to tady. Chovají se slušně, nesetkal jsem se s nějakým urážlivým či nepřístojným jednáním,“ popsal Zdeněk Zajíček.
Rodinná fota
Během let si vytvořil plzeňský ponocný s některými návštěvníky trhů téměř rodinné vazby. „Pamatuji, když v začátcích přišli s miminkem v náručí. Pak chodili každý rok, dítě se jako tří- či čtyřleté bálo, no a teď, když je mu devět, tak se tváří, že se fotit nechce, ale rodiče ho přemluvili. Tak uvidíme, jak bude reagovat za pár let,“ popsal Zdeněk Zajíček.
5 fotografií
