Léto s detektivkou: Sherlock Holmes a případ zapomenutého Donatella
3 fotografie
Zprávy o kuriózních loupežích a krádežích jsem vždy publikoval s lepším pocitem na duši, než když se jednalo o čísi smrt nebo vraždu. Při obzvláště tragických případech jsem totiž měl, minimálně v začátcích své spisovatelské kariéry, pocit, že se přiživuji na cizím neštěstí. Panu Doylovi – s přičiněním Sherlocka Holmese – trvalo dlouho, než mi toto vymluvil. A i poté jsem se vždy snažil, abych zájemcům o práci mého přítele předkládal případy co nejrozmanitější a nekalil jejich mysl pouze morbiditami.
Hledím-li na svůj dosavadní výběr událostí pro tento sborník, říkám si, že je na takovouto změnu tónu nejvyšší čas. Napadá mě v té souvislosti případ, k němuž jsme se naskytli během jednoho z našich pobytů ve slunné Itálii. V tomto kontextu je správné nejprve upozornit, že ačkoliv jsme s Holmesem navštívili velký lán světa, nikdy se nejednalo o cestování kratochvilné či dovolenkové. Detektiv nebyl z těch, kdo by se oddával turistické honbě za sedmi divy světa, jeho představa odpočinku se omezovala na lenošku u našeho krbu, lulku a napěchovaný pytlík s tabákem. Pokud se vydal mimo Londýn nebo dokonce mimo Anglii, byla to vždy cesta přísně účelná.
Odolával-li s ledovým klidem volání Herma*, nikdy se neubránil lákadlu v podobě zajímavého zločinu či záhady. Náš pobyt na Capri se však důvodem vymykal i tomuto. Po jednom obzvláště zapeklitém a vyčerpávajícím vyšetřování, které není na tomto místě nutné přesně specifikovat, se totiž i Holmes potřeboval dát psychicky a fyzicky dohromady. Nás společný přítel, lékař, jenž zastával moji praxi v čase, kdy jsem se jí nemohl věnovat na sto procent, mu proto velice důrazně doporučil strávit minimálně dva týdny v teple, na čerstvém vzduchu a hlavně, což zdůraznil, v klidu. Holmes se sice zprvu ošíval, ale protože i já jsem cítil nutnost setřást ze sebe prožité napětí, podařilo se nám jej společnými silami přimět k souhlasu.
Vycestovat na dva týdny mimo Anglii mi přišlo nejen jako dobrý nápad, ale přímo podmínka k tomu, aby vůbec mělo takové volno smysl. Jednak v naší domovině bylo v danou roční dobu prakticky nemožné najít místo, kde by venkovní teploty přesahovaly deset stupňů, a také jedině mimo zemi mohl detektiv alespoň doufat v jistou míru anonymity.
Celý článek naleznete v tištěné podobě nedělního Aha! (14.8.2022)
3 fotografie
