Zvýšený tlak krátí život: Nezanedbejte prevenci!
Jsou to trochu drsná slova, řeknete si pravděpodobně. Jenže čísla hovoří jasně. V rozvinutých zemích, tedy i u nás, umírá z kardiovaskulárních příčin každá druhá žena a přibližně dva z pěti mužů. Jak je to možné, když zdravotní péče je na tak vysoké úrovni?
Moderní způsob života s sebou totiž nese nejen vyšší věk, ale také nárůst rizikových faktorů kardiovaskulárních příhod. Z těch notoricky známých jsou to stres, nedostatek pohybu, kouření, alkohol, obezita, zvýšená hladina LDL-cholesterolu a zvýšený krevní tlak. Právě ten se považuje za nejvýznamnější riziko, protože jeho výskyt v populaci je vysoký. Trpí jím přibližně 40 % dospělých.
Co působí vyšší tlak?
Náš organismus je nastaven na takzvaný optimální krevní tlak, což je mezi 90 – 119 mm Hg systolického a 60 - 79 mm Hg diastolického a hodnoty do 129/88 mm Hg se ještě považují za normální. Už mírné zvýšení, které na sobě vůbec nepociťujeme, působí v cévách a orgánech změny. Cévy, které jsou při narození pružné a dobře se přizpůsobují pulzům krve ze srdce, se při zvýšení tlaku začínají zpevňovat, lidově řečeno tuhnou. Srdce pak musí vykonávat větší práci, aby průtok do všech částí našeho těla zajistilo, a začne následkem toho ztlušťovat svoji svalovinu. Člověk se zbytnělou svalovinou srdce má větší riziko rozvoje infarktu myokardu, arytmií a srdečního a ledvinového selhání.
Včasná diagnóza a pravidelné měření
Zpočátku ještě lze stav napravit a vrátit se k plnému zdraví režimovými opatřeními nebo léky. Důležité je i pravidelné domácí měření tlaku, protože jeho kontrola 1x ročně u praktika je málo. Každý pacient se zvýšeným krevním tlakem by měl být vybaven vlastním kvalitním tlakoměrem, nejlépe s tzv. Intelli manžetou. „Abychom získali správně hodnoty, je třeba měřit tlak aspoň tři dny za sebou ráno a večer vždy dvakrát za sebou a všechny výsledky zprůměrovat. Výsledek určitě zkonzultujte se svým lékařem,“ radí kardioložka Kociánová.
Číslo nezabíjí
„Vysoký krevní tlak nezabíjí naměřeným číslem. Podstatou tiché vraždy jsou změny na cévách a orgánech, které zpočátku necítíme a které vrcholí v orgánové selhání, jako jsou infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, selhání srdce anebo ledvin, arytmie, zničení sítnice oka, ateroskleróza, erektilní dysfunkce a další,“ varuje MUDr. Eva Kociánová z I. interní kardiologické kliniky FN a LF UP Olomouc.
