Stíhač Vašátko sestřelil 14 nepřátel: Hrdina zemřel nad La Manche! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

pondělí 15. srpna 2022

Svátek slaví Hana, zítra Jáchym

Stíhač Vašátko sestřelil 14 nepřátel: Hrdina zemřel nad La Manche!

Příprava nábojů pro Vašátkův letoun Supermarine Spitfire.
Příprava nábojů pro Vašátkův letoun Supermarine Spitfire. (Foto Wikipedia, Týnistě nad Orlicí, INT, ČTK)

Přísný velitel, ale také spravedlivý člověk a výborný pilot. Takový byl stíhač Alois Vašátko (1904 – 1942), jeden z největších českých hrdinů ve službách britského Královského letectva (RAF). Zaznamenal nejméně 14 sestřelů. Osudným se mu stal střet s německými letouny nad kanálem La Manche.

Pocházel z vojenské rodiny, oba jeho strýcové bojovali v československých legiích v Rusku. Alois vystudoval učitelský ústav a v roce 1927 nastoupil do litoměřické školy, kde učil místní českou menšinu. Brzy poté poprvé navlékl vojenskou uniformu. Nejdříve působil u dělostřeleckého pluku, v roce 1935 ale absolvoval kurz na letového pozorovatele a v kokpitu se mu natolik zalíbilo, že trvale vstoupil do služeb letectva.

Odchod po Mnichovu

Těsně před mnichovskou dohodou dokončil výcvik na plnohodnotného stíhacího pilota a po obsazení Československa v březnu 1939 se mu povedlo přes Beskydy dostat do Polska, kde ihned vstoupil do nově vznikajících jednotek. Brzy poté odplul do Francie, kde od května 1940 létal na amerických letadlech Curtis H-75. S minimálně 12 potvrzenými sestřely byl dokonce pátým nejúspěšnějším esem celého francouzského letectva.

Alois Vašátko byl jedním z nejvýznamnějších českých hrdinů druhé světové války.

Bitva o Británii

Po porážce Francie se Alois Vašátko přes Gibraltar přesunul do Velké Británie, kde již v říjnu 1940 sestřelil německý bombardér Junkers Ju 88. Záhy se stal velitelem 312. čs. stíhací perutě, a brzy se mu dokonce podařilo v rámci RAF vytvořit čistě československé křídlo složené ze tří perutí.

Poslední boj

Osudným se mu stala operace z 23. června 1942, kdy se svojí jednotkou doprovázel bombardéry při útoku na letiště Morlaix v okupované Francii. Při návratu skupinu přepadly německé stíhačky. „Vašátko přikázal 312. peruti, aby na ně zaútočila, a to byl jeho poslední rozkaz,“ napsal ve svých pamětech stíhač Miroslav Liškutín. Vašátko se ještě manévrem pokusil dostat do bezpečné pozice, do cesty se mu ale postavil nepřítel.

Během svého působení ve Francii sestřelil nejméně 12 letounů.

„Jeho spitfire nepřátelskému focke-wulfu zespoda usekl ocasní plochy. Nepřátelský letoun vrazil do spitfira shora a zdálo se, že jeho vrtule se zařízla do Vašátkova kokpitu. Jakmile dva stroje určené k záhubě padaly k moři, byl spatřen jen jediný klesající padák,“ popsal Liškutín poslední okamžiky svého velitele.

Komunistům se nelíbil

Zatímco letce, kteří válku přežili, potkalo často po návratu do vlasti pronásledování a šikana, v případě zesnulého Vašátka byl poskvrněn »jen« jeho odkaz. V roce 1948 byl na jeho počest pojmenován československý Letecký pluk 4 »Letce Vašátka«, komunistům se však jeho působení v západních letectvech znelíbilo a čestné pojmenování o dva roky později zrušili.

Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.