10 otázek a odpovědí, aneb: VŠE O UKRAJINSKÉ KRIZI! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

sobota 2. července 2022

Svátek slaví Patricie, zítra Radomír

10 otázek a odpovědí, aneb: VŠE O UKRAJINSKÉ KRIZI!

Čeští senátoři včele s šéfem Milošem Vystrčilem včera vyvěsili ukrajinskou vlajku na budově horní komory.
Čeští senátoři včele s šéfem Milošem Vystrčilem včera vyvěsili ukrajinskou vlajku na budově horní komory. (Foto: Reuters, ara)

Země zmítaná svojí geografickou pozicí a historií. To je Ukrajina. A políčil si na ni člověk skloňovaný jako největší »zloduch« současného světa, ruský prezident Vladimir Putin (69). Rozhodl se totiž uznat samostatnost separatistických republik na východě Ukrajiny a zahájit tam něco, čemu říká „mírová mise“… Komplikovaný konflikt eskaluje a není tak daleko od našich hranic, abychom nad ním mohli mávnout rukou. 10 klíčových otázek a odpovědí na to, co se tam právě teď děje, proto připravilo Aha!

1) O co se mezi Ruskem a Ukrajinou jedná?

Tyhle dvě země mají komplikovaný vztah už po desetiletí. Nutno říci, že Češi sami tuší, jaké to je se vztahovat k někdejší podobě Ruska, tedy Sovětskému svazu. Nová série »půtek« Ukrajinců s větším sousedem se ale začala psát roku 2014, kdy proruský exprezident Viktor Janukovyč odmítl Ukrajinu začlenit do Evropské unie, a byl svržen hnutím známým jako Euromajdan. Putinova reakce? Anektoval, tedy připojil k Rusku, Krym, územně náležící Ukrajině – poloostrov, kde je převaha ruských obyvatel. »Trhnout« se a být součástí Ruska najednou chtěly také samozvané republiky Luhanská a Doněcká na východě země a mnoho let byli tamní obyvatelé svědky lokálních ozbrojených konfliktů.

2) Kdy situace začala znovu eskalovat a proč?

Už v prosinci telefonoval americký prezident Joe Biden s Putinem, aby se ho zeptal, proč k ukrajinským hranicím stěhuje svoje vojáky. Odpověď? Na sto tisíc mužů tam s vojenskou technikou jen »cvičí«. Vzápětí pak Putin vzkázal USA, že chce záruky, že se Severoatlantická aliance (NATO) nebude rozšiřovat na východ, tedy že se Ukrajina nestane jejím členem. „Ani omylem,“ odpověděly Spojené státy. Rusové proto svoje »chlapce« poslali i na hranici Ukrajiny se spřáteleným Běloruskem. Od té doby probíhaly tanečky, kdy Moskva tvrdila, že vojáky stahuje, západní pozorovatelé ale varovali, že je jen přeskupuje a hraje divadlo. A nejen Biden, ale i další lídři varovali: invaze je na spadnutí!

3) Co znamená nejnovější příkaz Putina zasáhnout v separatistických republikách?

Záleží, koho se zeptáte. Sám Putin v televizním projevu tvrdil, že je zkrátka třeba uznat nezávislost Doněcké a Luhanské lidové republiky, protože východ Ukrajiny „býval historicky součástí Ruska“. Muž, který podle mnoha komentátorů sní o obnovení Sovětského svazu, pak paradoxně dštil síru na Vladimira Iljiče Lenina a další. Právě komunisté jsou podle něho tvůrci Ukrajiny, země, která dle jeho slov jinak nemá vlastní tradice ani ucelenou historii. Podle Putina je navíc Ukrajina loutkovým státem Západu a připravuje bojové operace a teroristické akce proti Rusku; neštítila by se prý ani nukleárního útoku. Okamžitě proto nařídil své armádě zahájit zmíněnou »mírovou misi« ve dvou povstaleckých republikách. V kostce: Putin tvrdí svým lidem, že je brání před Západem, zatímco ve stejnou dobu Západ tvrdí těm svým, že tohle je jen první krok před pokusem Putina o invazi do celé Ukrajiny.

4) Jaká je reakce Západu?

Většina zemí deklarovala, že Putin porušil mezinárodní právo. Myslí si to USA, Spojené království, Německo, Francie… zkrátka všechny západní demokratické státy. A Německo, které proslulo pragmatickým vztahem s putinovským Ruskem, dokonce řeklo, že nepovolí spuštění plynovodu Nord Stream 2, který měl umožnit, aby ruský plyn proudil po dně Baltského moře. Biden podepsal příkaz, podle něhož Američané nesmí podnikat v separatistických regionech, a připravuje další sankce. Unie se zase chystá na sankce proti představitelům Ruska, kteří se podíleli na uznání separatistických regionů na východě Ukrajiny, a chce také uvalit sankce na ruské banky, které financují vojenské operace na tomto území. Sám ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zvažuje přerušení vztahů s Ruskem a Kyjev stáhl z Moskvy svého vedoucího diplomatické mise.

5) Jak reagují další světové státy či mocnosti?

Nejzajímavější jsou reakce těch států, které tak trochu »neví«. Například Čína vyzvala oficiálně ke zdrženlivosti na obou stranách konfliktu, jak ale prozradil mluvčí amerického šéfa diplomacie Antonyho Blinkena, do Washingtonu se protelefonoval čínský ministr zahraničí Wang I. A řekl mu, že suverenita a teritoriální integrita Ukrajiny musí být zachována. Komunistická Čína má k Putinovi blízko, ale sama má problémy s tím, že kdekdo (včetně českých politiků) zpochybňuje její územní celistvost, ať už jde o Tibet nebo Tchaj-wan. Nesmí tak proti Ukrajině ani »ceknout«… Opatrně se snaží chovat také Izrael, který si prý v případě opravdového konfliktu vybere Američany, ale má také početnou židovskou komunitu v Rusku.

6) Hrozí lokální válka s civilními obětmi?

Podle exministra zahraničí Cyrila Svobody nepochybně ano. „Hybridní válka už dávno probíhá a ta ostrá zákopová válka, kdy by obě armády po sobě intenzivně střílely, ještě nenastala. Jsme tomu konfliktu už ale opravdu velmi blízko, protože armáda Ruské federace vstoupila na území suverénního státu, kterým je Ukrajina,“ řekl Aha! a situaci připodobnil k bolestivé chvíli v historii naši země, tedy k roku 1968, kdy vojska Varšavské smlouvy vstoupila do Československa, aby pohřbila jakýkoliv náznak revoluce…

7) Jak se situací naloží Česká republika?

Podle premiéra České republiky Petra Fialy (57, ODS) je Putinův krok jednoznačně aktem agrese vůči suverénnímu státu; že jde o porušení mezinárodního práva, si myslí také opozice, tedy ANO i SPD. Šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová pak na budovu dolní komory Parlamentu nechala vyvěsit ukrajinskou vlajku. Kvůli situaci včera zasedla Bezpečnostní rada státu (výsledky jednání nebyly do uzávěrky zveřejněny, pozn. red.), mluvit se mělo o vyslání českých jednotek směrem k ukrajinské hranici (do Slovenska či do Rumunska) v rámci posilování vojenské přítomnosti NATO, či o další pomoci regionu. Na konci ledna vláda schválila, že poskytne Ukrajině 4000 dělostřeleckých granátů za 37 milionů korun. Česko je pak také připraveno přijmout migranty.

8) Jak celá situace Česko zasáhne i ekonomicky?

Podle odborníků strašně moc záleží nejen na tom, jak intenzivní by případný vojenský konflikt byl, ale také na délce jeho trvání. Pokud by šlo o nějakou bleskovou několikadenní válku, přišly by jen dílčí následky. Pokud by ale šlo o týdny či měsíce, byl by důsledek pro Čechy naprosto kolosální. Nestačí asi, že už nyní žijeme s rekordní inflací. „V prvním okamžiku (konfliktu, pozn. red.) by zdražovaly hlavně pohonné hmoty, které by se zvedly až o tři koruny za litr a atakovaly by tak hranici 40 korun,“ míní šéfekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Ukrajina je navíc známá jako obilnice Evropy a ochromení vývozu obilí by zdražilo pečivo a další potraviny včetně masa. Rusko je zase vývozcem hliníku, který se používá ve všech odvětvích průmyslu včetně automobilového. Bude-li pak Ukrajina muset mobilizovat své lidi včetně těch, kteří žijí a pracují v Česku, dotkne se to nebývale zdejšího pracovního trhu. Putin se ale zatím tváří, že sankce budou jednostranné. Rusko prý bude pokračovat v nepřetržitých dodávkách zemního plynu na světové trhy. Není divu: na tomhle exportu je velmoc ekonomicky závislá, navíc plyn zdražuje, což se jí vyplácí.

9) Proč se Hrad chová zdrženlivě?

Hodně očekávaná byla reakce prezidenta Miloše Zemana, který není zrovna kritikem putinovského Ruska a dokonce se s autoritářem mnohokrát osobně a přátelsky sešel. „Rusové nejsou blázni, aby se pouštěli do operace, která jim přinese více škody než užitku,“ mluvil o potenciální invazi ještě minulý týden pro Mladou frontu DNES. „Prezident republiky Miloš Zeman konstatuje, že vstup ruských vojsk na území separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky zvyšuje riziko vojenského konfliktu, a naopak snižuje naději na diplomatické řešení,“ byl ale hodně kusý ve včerejším prohlášení, které tlumočil mluvčí Jiří Ovčáček. Proč? To je předmětem spekulací, protože Hrad už dále věc nekomentoval. Vše si ale po svém vyložila ruská média, která s radostí zvěstovala, že Zeman nekritizoval Putina v ukrajinské otázce.

10) Může vše přerůst v celosvětový konflikt s dosahem i na české území?

„Myslím si, že ne, protože o obrovský konflikt nemá nikdo zájem. Rusové oficiálně vstoupili na území momentálně dvou neoficiálně uznaných republik, a i když si ty republiky nárokují oblasti, které zatím kontroluje Ukrajina, tak zatím to nevypadá, že by se povstalci snažili překročit tzv. linii kontaktu,“ řekl Aha! Michal Lebduška z Asociace pro mezinárodní otázky. Bezpečnostní expert Michal Smetana si zase myslí, že vše je možné, ale to bychom ruského medvěda museli cíleně dráždit. „Pokud by Západ rozhodl, že přímo na Ukrajinu vyšle své vojáky, tak tahle varianta existuje,“ řekl Aha! I napříč dalšími komentáři jde o opravdu krajní možnost a zatím se doma nemáme ničeho obávat.

5 JABLEK SVÁRU Mezi Rusy a Ukrajinci:

Krym

Krymský poloostrov leží mezi Černým a Azovským mořem a do roku 1954 patřil Rusku, tedy SSSR. Nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov se ale v únoru toho roku rozhodl Krym u příležitosti oslav 300. výročí připojení Ukrajiny k Rusku darovat Kyjevu. To trvalo až do roku 2014, kdy Moskva při rozsáhlých demonstracích na Ukrajině, při kterém umírali lidí, využila situace a v březnu se rozhodla poloostrov anektovat. Jako důvod Kreml uváděl, že pouze chrání své občany žijící na Krymu. Od té doby je také území ve správě ruské federace.

Jazyk

Po zániku Sovětského svazu se ukrajinština stala jediným oficiálním jazykem, i když na východě země se stále mluví více rusky, než ukrajinsky. V roce 2019 byl ukrajinským parlamentem přijat jazykový zákon, který potvrdil ukrajinštinu jako jediný státní jazyk. To pobouřilo Moskvu, která Kyjev obviňuje, že se úřady snaží o derusifikaci (zbavení se něčeho ruského – pozn. red.) ve své zemi. Ukrajina toto popírá, naopak oponuje tím, že pouze napravuje vynucenou rusifikaci z dob Sovětského svazu.

Donbas

Oblast, ve které většinu obyvatel tvoří etničtí Rusové, a jejíž velkou část dnes tvoří dvě separatistické republiky – Luhanská a Doněcká - je epicentrem bojů mezi ukrajinskými silami a proruskými separatisty údajně podporovanými Ruskem. Konflikt v této oblasti vypukl v roce 2014 po anexi Krymu. V dobách Sovětského svazu Moskva do oblasti vysílala řadu Rusů, aby pracovali v tamních oblastech, které jsou zaměřené na rozsáhlé těžební a průmyslové odvětví.

Hladomor

Mezi hlavní historická témata, která jsou předmětem rusko-ukrajinského sporu, je hladomor z počátku 30. let 20. století. Ten měl údajně vyvolat ruský komunistický režim. Podle odhadu historiků způsobil smrt až deseti milionů lidí v celém SSSR, přičemž polovina z nich podle kyjevských badatelů zemřela právě na Ukrajině. V listopadu 2006 ukrajinský parlament přijal rezoluci, která označila hladomor za genocidu. S tím ale nesouhlasí Moskva, podle které se jedná o falšování dějin s cílem rozeštvat Ukrajince a Rusy.

Společné dějiny

Ukrajinu a Rusko spojuje tisíciletá historie, která začíná v devátém století. Oblast Kyjevské Rusi se rozprostírala převážně na území dnešního Ruska, Ukrajiny a Běloruska. Žily tam slovanské a další kmeny, které spojoval společný jazyk, hospodářské styky a vládnoucí dynastie. Ve 12. století se Kyjevská Rus rozpadla na jednotlivá knížectví a cesty Ruska a Ukrajiny se rozdělily. Sám název Ukrajina se objevil již v 17. století, dříve se oblasti říkalo Malá Rus nebo Malorusko. V 19. století se na Ukrajině objevilo národní hnutí vedoucí ke vzniku moderního ukrajinského národa. Vláda Ruska, které v té době ovládalo většinu ukrajinského území, proti němu bojovala represemi, jeho popíráním, zákazem používání ukrajinštiny ve školách a v tisku. (ČTK)

Reakce českých politiků

Prezident Miloš Zeman (77)

„Prezident republiky Miloš Zeman konstatuje, že vstup ruských vojsk na území separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky zvyšuje riziko vojenského konfliktu a naopak snižuje naději na diplomatické řešení,“ napsal na Twitter jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

Premiér Petr Fiala (57, ODS)

„Vývoj, který sledujeme na Ukrajině, nemůžeme v žádném případě ignorovat. Uznání povstaleckých republik a následné zahájení vojenské mise na východě Ukrajiny je ze strany Ruska jednoznačným aktem agrese a je zcela zjevně porušením mezinárodního práva.“

Ministryně obrany Jana Černochová (48, ODS)

„Putinovo uznání separatistických republik na východě Ukrajiny je snaha obnovit Sovětský svaz na úkor svobodných a suverénních zemí. To civilizovaný svět nesmí nikdy tolerovat! A na putinově šachovnici není pouze Ukrajina, jsme tam i my.“

Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová (57, ANO)

„Rusko porušilo mezinárodní smlouvy a hnutí ANO tento krok jednoznačně odsuzuje. Řada z našich občanů si pamatuje, jaké to je být v podobné situaci, kdy se rozhoduje o nás bez nás. Jsme s vámi Ukrajino!“

Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (37, TOP 09)

„Odsouzení invaze a porušení mezinárodního práva i Minských dohod. V TOP 09 jsme přijali usnesení, ve kterém vyzýváme k tvrdým a okamžitým sankcím vůči Putinovu Rusku! Naše podpora svrchované, jednotné a svobodné Ukrajiny vůči ruské agresi je dlouhodobá a neměnná.“

Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (43, STAN)

„Stojím za Ukrajinou. Agresor je vždy jen jeden. Kdo zná historii, tak ví, že v našich dějinách okupanti taky “chránili” zájmy svého obyvatelstva na našem území. Dost slov, na řadě jsou sankce a tvrdý boj se všemi typy desinformací. Rusko porušuje všechno, k čemu se kdy zavázalo.“



Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.