Paní Plačková (89) má jméno, jako nikdo jiný u nás: Jsem Edeltrudis
3 fotografie
Jiná žena v Česku nenese stejné jméno. Edeltrudis Plačková (89) z Hlučína je jediná. Kolem ní však žijí na Hlučínsku i Hildegardy, Elfriedy, Philomény či muži Andělíni. Proč zrovna na severu Moravy?
Jde o pozůstatek německého charakteru oblasti, které se říká Prajzská. Prajz je odvozeno z německého Preußen, česky Prusko. Podle webu kdejsme.cz je vidět, že nikde jinde v zemi, až na pár odstěhovaných jedinců, podobně křtěné děti nebyly. „Celý život jsem musela vysvětlovat, kde jsem přišla k tak podivnému jménu,“ uvedla paní Edeltrudis. To se jí navíc v průběhu času měnilo. Narodila se jako Edeltrudis Anna Halfarová v Kobeřicích, pak z ní postupně matrikáři udělali Edeltraud, za pár let Edeltrudu, v roce 1953 Edltrudu, tedy z Edel se stalo Edl, v 60. letech ji zapsali jako Gertrudu, po revoluci jako Edeltrudu a okolo roku 2003 z ní udělali opět Edeltrudis.
„Na poslední změnu prababička nadávala nejvíc,“ vylíčil pravnuk Adam Filák. Pokaždé, když si zvykla, psala se jinak. „Sem tam si však dělala legraci z mámy, že musela složitě studovat, aby měla u jména titul DIS, zatímco ona ho má bez práce,“ popsal. Když se Edeltrudis ptala rodičů, kdo jí jméno vybral, táta Augustin prý pronesl. „Na šak to było meno jakešik kralovny,“ vzpomíná. Její manžel byl Heinrich, po válce z něj udělali Jindřicha.
I Masaryk měl syna Herberta
Historik hlučínského muzea Jiří Neminář vysvětlil, že oblast až do roku 1920 byla součástí Německa a zdejší obyvatelé neměli zcela vyhraněnou identitu. „Německá strana je považovala za Němce, česká za Čechy. Proto zde po druhé světové válce proběhlo vysídlení jen v minimální míře a původní obyvatelstvo zde na rozdíl od zbytku českého pohraničí zůstalo,“ popsal. Německý kulturní vliv se promítl mimo jiné právě do křestních jmen, která lidé dávali dětem ještě po válce. „Mohlo jít o skrytou deklaraci německého smýšlení, o prostou zálibu v německé kultuře nebo jen o pokračování rodinné tradice. Divně nepůsobila, zde byla přirozená. Koneckonců i prezident Masaryk měl syna Herberta,“ dodal historik. S válečnou generací však postupně mizí nebo byla počeštěna. Ze Siegfriedů se stali Vítězslavové a z Elisabet Elišky. „V malé míře tradice pokračuje. Některé děti je dostanou třeba po prarodičích,“ dodal Neminář.
No, jsem Hildegarda
Hildegarda Tučková (88) je na křestní jméno celý život naštvaná. „Hildo se mi nelíbí a Gardo beru jako posměšek,“ popsala. Už přes 40 let bydlí v Ostravě. „Tady to bylo ještě horší než na Hlučínsku, kde jsem vyrůstala a kde jsou na poněmčená jména zvyklí. Když jsem se představila, vždy na mě koukali jako na zjevení,“ podotkla bývalá účetní.
3 fotografie
Ten článek mě donutil oživit si historii českého státu po 1. svět. válce
