Seniorka (79) se nemohla rozloučit s umírajícím manželem (†80) | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

pondělí 24. ledna 2022

Svátek slaví Milena, zítra Miloš

Seniorka (79) se nemohla rozloučit s umírajícím manželem (†80)

Stařenka už několik měsíců pláče, s milovaným mužem se nemohla rozloučit.
Stařenka už několik měsíců pláče, s milovaným mužem se nemohla rozloučit.  (Foto Aha! – Jana Gartnerová, ara)

Přes padesát sedm let se od sebe nehnuli. Když jeden udělal krok, udělal ho i ten druhý. Klementyna Sniehotová (79) z Ostravy se od svého manžela Herberta (†80) nevzdálila, ani když onemocněl a stal se z něho ležák. Teď už několik měsíců pláče. Nemohla se s ním před jeho smrtí rozloučit.

Zmatek v nemocnicích, kde lékaři a sestry zápolí s covidem, ji připravil o tu nejcennější chvilku. Držet ho za ruku a objímat, když bude odcházet. „Nic víc jsem si nepřála, milovala jsem ho tak, že to nejde slovy ani vyjádřit,“ řekla žena Aha!. Den co den Ženu nikdy nenapadlo muže někam odložit, i když přestal kvůli pokročilé Alzheimerově chorobě mluvit. Seděla u něj ve dne v noci, hodinu po hodině ho krmila hadičkou, měnila pleny, vykládala mu. „Prý nic nevnímal. Omyl, usmál se, když jsem řekla vtip a tekly mu slzy, když jsem ho hladila,“ tvrdila paní Klementyna a ukázala pečlivý rozpis, co kdy mu musela podávat. Pak jí muže odvezli na menší zásah do nemocnice. Už to nestihla.

„K zákroku nedošlo, vrátili mi ho zpět do půl těla svlečeného. Venku bylo mínus 20 stupňů. Ani se neomluvili. Muž v noci ale dostal vysoké horečky a musel zpět do špitálu,“ líčí seniorka. Zdravotníky prosila o jediné, aby jí zavolali, kdyby umíral. Nezavolali... „Ani mě k mrtvému nechtěli pustit. Vytrhla jsem se jim, a jak špatně chodím, utíkala jsem na pokoj. Oči měl zalepené gázou, bradu podvázanou. Nebyla jsem u něj když umíral. To je ta nejbolestnější rána, jakou jsem mohla dostat,“ dodává opět s pláčem paní Klementyna.

Poznali se v pekárně

Manžel seniorky pocházel z Hlučínska, ona z Oravy na Slovensku. Herbert byl pekař a právě v pekárně, kam šla na brigádu, se poznali. Měli spolu dvě dcery a syna. Osudný únorový den šla do nemocnice se synem rozhodnutá, že si muže vezme domů, ať je jeho stav jakýkoliv. „Když jsem za ním byla na návštěvě, viděla jsem, že na péči o takového člověka tam není čas. Ani inzulín mu nepíchali. Jenže jsme o 15 minut dorazili pozdě,“ zmínila.

Přečtěte si
Články odjinud

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.