Psychiatr Michal Risler (45): Kde už začíná alkoholismus? | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

čtvrtek 26. května 2022

Svátek slaví Filip, zítra Valdemar

Psychiatr Michal Risler (45): Kde už začíná alkoholismus?

Primář MUDr. Michal Risler se specializuje na léčbu závislostí a psychotických poruch.
Primář MUDr. Michal Risler se specializuje na léčbu závislostí a psychotických poruch. (Foto Aha! – Alexandr Malachovský, Foto Profimedia.cz infografika Aha!, ara)

Pro psychiatrii se rozhodl, protože je to obor, kde záleží na schopnosti lékaře navázat s pacientem vztah. Nepotřebujete drahé přístroje, schopnosti dobrého psychiatra si můžete vzít všude s sebou, říká Michal Risler (45), primář pražského Denního psychoterapeutického sanatoria Ondřejov. V rozhovoru pro Aha! popisuje, proč pandemie koronaviru tak otřásla naší rovnováhou i duševním zdravím. Mluví také o tom, jak poznat rizikové pití.

Co bylo na pandemii z hlediska psychiatra nejobtížnější?

„Zvládnout izolaci je těžké i pro zdravého člověka. Já jsem jako lékař do zaměstnání chodil, ale spousta mých známých zůstávala doma a měli velké problémy se vyrovnat se samotou a nečinností, i když žádnou duševní nemocí netrpí. Byla to nová situace, něco, na co jsme nebyli připraveni. Psychiatričtí pacienti jsou pak obecně ještě křehčí než zdraví lidé.“

Jak se to projevovalo?

„Pandemie se na stavu psychiatrických pacientů jednoznačně odrazila. Jakým způsobem, záleží na konkrétní diagnóze, se kterou se léčili. Úzkostní pacienti byli víc úzkostní a víc se báli chodit k lékaři. Zanedbávali nejen psychiatrickou, ale i jinou péči. Měli strach, že se nakazí, že umřou.“

Takové nebezpečí reálně existovalo...

„Jistě. Ale oni to nebezpečí vnímali ještě intenzivněji než lidé okolo nich. Součástí úzkostných poruch je totiž vymýšlení katastrofických scénářů, které obavy násobí. Podobně na tom byli depresivní pacienti, kteří se stáhli, obávali se vycházení.“

Řada lékařských oborů se musela situaci přizpůsobit. Změnila se i psychiatrie?

„Pojišťovny začaly hradit distanční péči (péči na dálku, pozn. red.). Někteří psychiatři byli schopni fungovat přes online systémy, videohovory. Jiní byli na telefonu. Jejich pacienti měli výhodu. Ale nefungovalo to všude.“

Proč je pití doma rizikovější než v restauracích?

„Pití doma je méně nápadné a úplně chybí společenská kontrola. Když půjde skupina přátel do restaurace na pivo, bude si každý tak trochu hlídat, kolik těch piv vypije. Můžou se trošku hecovat, ale přesto je tam nějaká kontrola. Pití doma, nemá žádné hranice. Je omezené jen tím, jestli člověk, který takto pije, má peníze na další alkohol. A jak většina lidí ví, pít doma je levnější.“

A ti, kteří dříve nepili?

„Pít začali třeba právě úzkostní lidé. Často to souviselo s omezením lékařské péče. Pro pacienty s úzkostmi bylo těžší dojít za psychiatrem nebo i jen praktickým lékařem. Zejména na počátku pandemie řada praktiků fungovala omezeně. Jejich pacienti pak neměli kam jít a uchýlili se k tomu, co jim krátkodobě »pomůže« a lze to snadno sehnat. A alkohol se nabízí jako nejdostupnější návyková látka.“

Je takové pití rizikovější?

„Obecně platí, že pokud člověk nějakou látku užívá k sebemedikaci, tedy aby tím řešil nějaký zdravotní problém, je vždycky vyšší riziko vzniku závislosti. Lidé, kteří pijí, protože nezvládají svou situaci řešit jinak, mají pochopitelně tendenci pít denně a zvyšovat dávky.“

Vidíte dopady pandemie přímo ve své ordinaci?

„Částečně. Myslím si ale, že se závislosti nově vzniklé v době pandemie ještě naplno neprojevily. Teď se hlavní vlna odrazila na záchytkách, akutních detoxech, kam lidé chodí na týden, aby se dostali z toho nejhoršího. Často pak ale odchází domů a další léčbu nepodstoupí. Není to tak, že skončí období izolace a lidé si řeknou, mám potíže s pitím, a hned se půjdou léčit. Nápor v ambulancích a stacionářích čekám na podzim. V ještě delším horizontu několika let se pak projeví vyloženě zdravotní následky pití, jako je poškození jater a podobně.“

Jak vznikal rozhovor

O uvolněnou atmosféru rozhovoru se zasloužil nejen sám pan primář, ale i netradiční prostředí, kde vznikal. Sanatorium Ondřejov sídlí v unikátní budově v Hodkovičkách na okraji hlavního města. Stojí v rozlehlé zahradě a postavena byla ve čtyřicátých letech jako reprezentativní sídlo pražského továrníka. Interiér s vyřezávanými stoly, dřevěným obložením a skleněnými lustry jako by vystoupil z filmů pro pamětníky, a proto si člověk nepřipadá jako ve špitále.

Celý rozhovor i článek naleznete v tištěné podobě deníku Aha! (7. 8. 2021)

Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.