Terapeutka Radomská z Mobilního hospice: Strom života o svém klientovi
Stavím se za týden, zavolám zítra, někdy se musíme potkat... O tom, jak dokáže být čas relativní a že člověk nemá v životě nic odkládat, se denně přesvědčovala Andrea Radomská (52). Působila jako terapeutka pro Mobilní hospic Strom života. I svatbu bylo někdy třeba zařídit z hodiny na hodinu.
Jednu z nejvíce emotivních chvil života prožila při péči o těžce nemocného Martina (†45) z Novojičínska. Věděl, že mu moc času nezbývá, a chtěl závěr života prožít s přítelkyní Janičkou jako manželkou. „Plánovali svatbu. Otevřeně jsem mu řekla, že ji musí mít co nejdříve,“ popsala Andrea Radomská. Na její slova došlo, jednoho dne bylo jasné, že se mužův čas naplňuje, a terapeutce začal kolotoč. „Sehnat paní starostku někde u včelína v lese. Sehnat matrikářku, nechat ji převléct z pyžama, odvézt na úřad, pak na místo obřadu. Sehnat fotografa, jako svědky domluvit zaměstnance hospice, obléci ženicha. Na prstýnky posloužilo luční kvítí,“ popsala. Vše zvládla za dvě hodiny!
Odešel klidně
Písní Svatební od Jaromíra Nohavici obřad začal. Po tradičním dotazu se Martin podíval na Janu. „Ano,“ řekl hlasitě. Nevěsta odpověděla stejně. Přišla výměna prstýnků, polibek, povídání. Večer Martin dostal od zdravotníka analgetickou injekci a s úsměvem na tváři usnul vedle své novomanželky Jany. „Následující ráno začal těžce dýchat, byli jsme u něj všichni. Janička mu šeptala to, co mu ještě potřebovala říct,“ vylíčila Andrea Radomská. Pak Martin odešel na druhý břeh. Snad šťastný, že si stihl splnit poslední velký sen.
