Milan Motyka z Mostů u Jablunkova: VČELY CHOVÁ V BRTÍCH

Motyka včely rád fotí, tento jeho snímek vyhrál jednu z cen v soutěži Czech Press Foto před třemi roky. (Foto archiv Milana Motyky)

4 fotografie

Stavět brtě na stromech učil Motyku polský včelař Andrzej Pazura.

Včelař Milan Motyka provozuje starodávný způsob chovu včel.

Brtě bývají na stromech ve výšce 6 až 12 metrů.

1. května 2021 • 05:00

Pro med musí šplhat až 10 metrů vysoko! Včelař Milan Motyka (61) z Mostů u Jablunkova na Frýdecko-Místecku zkouší prastarý způsob chovu včel v dutinách stromů, kterému se říká brtnictví.

Postup Milan Motyka odkoukal v Polsku a rozhodl se ho vyzkoušet. „Moc se mi líbilo přirozené opylování lesa. Jinak z jedné brtě moc medu není, jen kolem 20 kg,“ líčí Milan, který se předtím věnoval běžnému včelaření v úlech.

Nalákal je do stromu

Včelař první rok včely do brtě nalákal na kus starého rámku z úlu a přikrmoval je. Přezimovaly ve zdraví. V další sezoně už včelstvům nepomáhal. „Nechal jsem to na přírodě. Co je slabé, uhyne. Silná a životaschopná včelstva to nahradí,“ vysvětluje.

Uhynuly kvůli mrazu

Loni se Milanovi stala velká nepříjemnost, o včelstva ho připravilo počasí. V celé oblasti se včelaři potýkali s tuhým medem. Což je pro hmyz problém. „Je jak cement. Nejde vytočit ani jím krmit a včely přes zimu uhynou hlady. Ale nevzdávám to. Vyčistím brtě, počkám, až je včely obsadí, a budu pokračovat,“ je plný optimismu Motyka.

Jak vypadá brť?

Jde o dutinu 15 – 20 centimetrů širokou, hlubokou asi metr, vydlabanou do vzrostlého jehličnanu. Listnaté stromy se na ni nehodí, protože nemají pryskyřici, která zalije póry ve vydlabané dutině. Konzervuje je a dřevina neusychá. K obsluze dutin používá včelař vyztužené lano, kterým se posouvá nahoru.

Lesníci souhlasili

Vydlabání stromů Motykovi schválili lesníci. Dutiny s kamarády perfektně připravili. Kusy starého rámku pak pověsili ke stropu brtě a uvnitř umístili plásty. Zanedlouho se ve stromech usadily rojící se včely. Jelikož žijí ve středu plástů, med se z brtí vybírá odřezáním po stranách a krájí se na kousky.

Zánik brtnictví

V Horní Lužici bylo stočlennou společností brtníků obhospodařováno na 7000 brtí. Tento způsob chovu včel se tam udržel do 18. století. K zániku podle webu lesycr.cz přispěla náboženská reformace (snížila se spotřeba voskovic), dovoz třtinového cukru ze zámoří, třicetiletá válka, lesní požáry, přeměna smíšených lesů na monokultury a zvýšení cen dřeva. To vše prý vedlo k postupnému zániku brtnictví. Do dvacátého století se zachovalo toto včelaření pouze na Urale při řece Ufě.