Před 70 lety komunisté zahájili krvavé čistky!
3 fotografie
Padli za oběť systému, který sami budovali! Komunisté před 70 lety začali likvidovat nejen své otevřené odpůrce, ale i členy z vlastních řad. Mezi prvními byli Vladimír Clementis (*1902 – †1952) a pozdější prezident Československa Gustáv Husák (*1913 – †1991).
Za přispění sovětských poradců začali komunisté hledat třídního nepřítele ve vlastních řadách na nejvyšších postech. Začalo to zprávou o »zločinné skupině buržoazních nacionalistů «. O odhalení údajného protistátního spiknutí informoval 25. února 1951 rozhlas a události, které vyvrcholily o rok později vykonstruovaným monstrprocesem s Rudolfem Slánským, začaly nabírat obrátky.
Přeřazen a popraven V únoru 1951 byl zatčen tehdejší ministr zahraničí Vladimír Clementis a Gustáv Husák, který tehdy stál v čele slovenského Sboru pověřenců. Ten plnil roli slovenské vlády a měl pod kontrolou policii i Státní bezpečnost Clementis byl přeřazen do procesu se Slánským a 3. prosince 1952 popraven, Husák, obviněný z buržoazního nacionalismu, odmítl přiznat vinu a dostal v dubnu 1954 doživotí.
Z vězení na výsluní Jenže zatímco Clementise nikdo oživit nedokázal, Gustáva Husáka roku 1960 propustili z komunistického lochu, následně byl rehabilitován a jeho stranická hvězda začala znovu stoupat. Zastavila se až v roce 1975, kdy se stal československým prezidentem. Byl jednou z hlavních tváří normalizace po okupaci v srpnu 1968. Na postu setrval až do sametové revoluce v roce 1989, kdy byl donucen k abdikaci...
Příliš úspěšný
Husák se po únoru 1948 na Slovensku významně podílel na převzetí moci komunisty. Někteří historikové soudí, že v tom byl dokonce úspěšnější než Klement Gottwald. Proto se proti němu vlivní komunisté postavili a obvinili ho mimo jiné z toho, že je slovenský separatista.
Škraloup v Moskvě
Clementis ležel funkcionářům v Moskvě v žaludku už od roku 1939. Jako jediný československý komunistický poslanec pochyboval o správnosti sovětské zahraniční politiky, zastával negativní postoj k sovětsko-německému paktu. Válku také přečkal ve francouzském a později britském exilu. Stal se tajemníkem na ministerstvu zahraničí, po smrti Jana Masaryka i ministrem. V roce 1963 jej rehabilitovali, o pět let později dokonce dostal in memoriam vyznamenání Hrdina ČSSR.
3 fotografie
