Netradiční nemocnice: Léčí zde ptačí neduhy
Zvířata miluje odmala a zhruba před dvaceti lety založila spolek, který se věnuje handicapovaným zvířatům, hlavně papouškům. Těch tu mají v současné době na starosti kolem pětadevadesáti a Magdaléna Žohová (55) si nemůže na nedostatek práce stěžovat. Na chodu záchranné stanice pro exotické ptactvo se podílí s dcerou Anetou Vychytilovou (26) a k ruce mají dva stálé veterináře.
Odstartovala to Zorinka
Oficiálně byla Laguna jako spolek založena na začátku roku 2017, funguje však už dvacet let. „Jak je z naší činnosti zřejmé, staráme se tu o papoušky v nouzi,“ říká paní Magdaléna. Úplně prvního papouška, kterého se jí prý podařilo zachránit, byl kakadu žlutočečelatý. „To už je velmi dávno. Byla to Zorinka, která byla hodně oškubaná, a chovatelé si s ní nevěděli rady. Protože věděli, že se o papoušky hodně zajímám, poslali mi ji, abych to s ní zkusila,“ vzpomíná chovatelka. Jako dítě prý začínala korelami a andulkami a Zorinka byla první z těch poškozených. „Byla to již starší dáma, vylepšila se a potom jsme ji měli ještě několik let,“ upřesňuje.
Domek už na ptáky nestačil
Chovatelé se o tom dozvěděli a začínali jí posílat další marody. „Najednou jich bylo kolem patnácti a já jsem tomu začínala říkat ptačí pakárna,“ směje se paní Magdaléna. Dnes jich má Laguna v péči téměř stovku, a protože se byt a později i domek chovatelky rychle naplnily, bylo potřeba přistavovat a hledat další kapacity. Záchranná stanice proto spolupracuje s Bioparkem Štít a s pražskou botanickou zahradou Na Slupi. A co říkala na Magdalénina koníčka rodina? „Bývalý manžel byl zoolog a ten mi naopak narval barák ještě dalšími zvířaty. Starší syn je zrovna nemusí, ale dcera zvířata miluje již od dětství a Lagunu provozuje se mnou,“ vysvětluje chovatelka.
Veterináři se nenudí
Největší radost mají, když se jim podaří vyléčit papouška, jehož stav je téměř beznadějný. Jedná se například o zanedbané záněty žaludku a střev, kdy je stav nemocného papouška opravdu vážný a může dojít až k úhynu. „Když je pták krůček od selhání organismu a nám se to podaří zastavit, nastupuje většinou dlouhodobá léčba. Chvíli ho udržujeme na té téměř nulové hraně, potom se papoušek začne zase pozvolna zvedat. Takové okamžiky máme nejraději. Vytáhnout je z nejhlubšího dna, zachránit a znovu je pustit dál do života,“ vysvětluje chovatelka, jejíž spolupráce se dvěma veterináři je permanentní. Kromě zánětů trávicího ústrojí zde léčí různé kožní choroby a úrazy.
Celý článek naleznete v tištěné podobě Nedělního Aha! (24. 1. 2021)
