Plukovník Otakar Pospíšil (88): Čtyři hodiny od popravy!
12 fotografií
Pouhé čtyři hodiny od smrti zastřelením dělily v roce 1968 Otakara Pospíšila (88) z Brna. Zřejmě jako jediný z důstojníků v Československu se v den invaze aktivně postavil okupantům.
Před 52 lety, 21. srpna ráno, jel tehdy 36letý major 24. vrtulníkového pluku z domu ke svému pluku do Slatiny. Všude po městě zíral užasle na okupanty. „V kasárnách nám tlumočili rozkaz prezidenta republiky neklást ozbrojený odpor. Invaze ale začala bez vědomí nejvyšších orgánů státu, a tak jsem sepsal písemný nesouhlas s okupací,“ vzpomínal na dobu, která na 21 let odstartovala konec nadějí na svobodu. Když začal text přeložený do ruštiny rozdávat okupačním vojákům, ucítil tlak v zádech. Otočil se. Proti němu stáli dva muži v kožených kabátech. Agenti KGB rusky štěkli: „Ruky věrch!“
Vzpurného vojáka převezli s pistolí mezi lopatkami do Tuřan na letiště k okupačnímu veliteli Brna, generálporučíku Ivanovovi. Ten se po přečtení letáku rozběsnil doběla. Vzápětí vydal rozkaz Pospíšila zastřelit. Voják měl být popraven za čtyři hodiny přímo na letišti. „Nedovedete si představit, jaké to je, čekat na svoji smrt,“ popsal nyní hrdina. Po intervencích českých výsadkářů nakonec Sověti od popravy v poslední chvíli ustoupili a statečného vojáka s křikem, nadávkami a vyhrůžkami propustili zpátky k jeho útvaru.
Rehabilitace po 52 letech
Plné rehabilitace se Otakar Pospíšil dočkal až nyní, po 52 letech. V den výročí okupace obdržel krajskou pamětní medaili Za statečnost. „Je nesmírně statečným člověkem, který ve vypjaté chvíli ustál přesvědčení o nespravedlivé a nelegální okupaci naší země. Přesto, že mu za to hrozila smrt,“ odůvodnil vyznamenání krajský zastupitel a starosta Sokola Brno Michal Doležel.
Sověti je zlomili za týden
V srpnu 1968 byl proti okupaci celý brněnský výsadkový pluk. „Do týdne ale začali někteří měnit názory. Nejdřív političtí pracovníci a pak i zbytek. Tehdy se poznaly charaktery. Nejhorší je, že o rok později někteří kluci od nás pomáhali milicionářům rozehnat demonstrace ve městě,” připomněl následné události Otakar Pospíšil.
Víte, že...
...režim čin výsadkáře odměnil po svém? Během následující normalizace byl Otakar Pospíšil v roce 1970 z armády vyhozen a mohl dělat jen dělníka ve slévárně.
Frajer, který neuhnul ...s penzí dělníka
„Otakar Pospíšil je frajer, který v jednom z nejosudovějších okamžiků Československa neuhnul. V normální zemi by za to byl opěvovaným hrdinou. U nás je však až dosud neznámým důchodcem s penzí dělníka,“ konstatoval Michal Doležel.
Půl století...
Od událostí roku 1968 uplynulo 52 let. Lidská paměť je krátká, a tak se v Brně rozhodli události ve městě připomenout sérií koláží – zkombinovali snímky z událostí z roku 1968 s aktuálními fotografiemi ulic města, kde se střety a demonstrace odehrávaly.
První oběť (†27) okupace byla z Ústí: Mladému řidiči odhalili pamětní desku
Bylo mu pouhých 27 let, když Petr Fridrich vpádu sovětské armády v roce 1968 zahynul. V noci na 21. srpna se vracel s přítelkyní Kateřinou domů z ústecké hospody a postavil se tankům.
„Jeli tramvají do Předlic, odkud se vydali směrem na Chabařovice. V tu chvíli tudy projížděly tanky a Petr se jim postavil do cesty,“ vzpomíná jeho mladší sestra Božena Burešová (72). Po chvíli prý ale muž ustoupil ke krajnici a kolona obrněnců se dala znovu do pohybu. „Jednomu podklouzly pásy a stočil se ke kraji. Petr odstrčil přítelkyni, aby ji tank nesrazil. Jeho ale pás zachytil a vymrštil do vzduchu,“ popsala Petrova sestra. Při dopadu utrpěl poranění mozku, kterým den poté podlehl. „Byla jsem to já, kdo musel rodičům oznámit, že bratr zemřel. Kdyby sem tehdy nevtrhli, nemuselo se to vůbec stát,“ posteskla si Burešová. Spolek »Společně« včera odhalil Petru Fridrichovi v Předlicích u restaurace Lednice pamětní desku. „Je nutné si historii neustále připomínat,“ sdělil starosta spolku Zbyněk Novák.
12 fotografií
