Vyhlášený epidemiolog MUDr. Jan Kynčl, PhD.: Covid není poslední pandemie...
Zákazy vycházení, zavřené obchody i hranice. Nový koronavirus se šíří světem a vyvolává děs. Podle epidemiologa Jana Kynčla jsme ale udělali první správné kroky, jak situaci zvládnout.
Vyvíjí se epidemie nového koronaviru tak, jak jste jako epidemiolog očekával?
„V úplném začátku nebylo jasné, jak moc se nákaza rozšíří. Jakmile se virus dostal na další kontinenty, bylo zřejmé, že máme problém.“
Česko přijalo relativně drsná opatření ve chvíli, kdy bylo prokázaných nakažených ještě velmi málo. Šlo podle vás o správný postup?
„Rozhodně ano. Jsem rád, že opatření u nás byla přijata rychle a nečekalo se na další vývoj. Pokud budeme jako průměrnou inkubační dobu počítat pět dní, tak když opatření přijmete o pět dní později, máte třikrát více nakažených. Zjednodušeně řečeno. A v tu chvíli mají stejná opatření třetinový efekt. Šíření už nezabrání, ale mohou ho zpomalit.“
Aby se nezahltil zdravotní systém...
„Jistě. Abychom měli kapacity pro pomoc těm, kteří budou mít těžký průběh.“
Nakažených podle statistik stále přibývá. Jak poznáme, že zavedená opatření fungují?
„Kdyby nefungovala, byl by nárůst nových případů mnohem dramatičtější.“
Dokážete odhadnout, jak by to vypadalo, kdyby se nedělala opatření vůbec žádná?
„To nemusím odhadovat, to vidíme v Itálii. I Německo s nimi začalo pozdě a myslím, že důsledky už se projevují. Hasí požár, který se pořádně rozhořel.“
Jak se stavíte k teorii stádní imunity, tedy pokusu nechat populaci přirozeně promořit?
„Zkusila to Velká Británie, a jak jsme viděli, rychle od ní ustoupila. Zaregistroval jsem obrat o sto osmdesát stupňů. Zřejmě jim došlo, že to není žádná legrace a jejich zdravotní systém to bude zvládat jen s velkými obtížemi.“ (Velká Británie na počátku epidemie odmítala zákazy a omezování obyvatel. Premiér Boris Johnson se řídil radami svého hlavního vědeckého poradce Patricka Vallance, který navrhoval, aby se postupně nakazila většina Britů. Zatímco zbytek Evropy zavíral školy, hospody a nakonec i hranice, ve Velké Británii šel život dál. Virus se však šíří mnohem rychleji, než Britové čekali, a tak Johonson obrátil a toto pondělí zavřel školy, většinu obchodů, zakázal společenské akce a vyhlásil částečný zákaz vycházení. Včera oznámil, že i on je nakažený, pozn. red.)
Mohl takový postup vůbec fungovat?
„Do jisté míry s ním lze souhlasit ve Švédsku, kde kromě Stockholmu není taková hustota obyvatel.“ Jak jsme na tom teď my? „Řekl bych, že jsem mírně optimistický.“
Překvapil vás koronavirus svými vlastnosti jako odborníka?
„Překvapivé je jeho široké pole působnosti. Existuje hodně případů, které probíhají velmi mírně, nebo dokonce bez příznaků. Proděláte nemoc a máte protilátky, což je dobře. Ovšem minus je, že si to neuvědomujete a šíříte virus dál. A zároveň tu máme velice vážné průběhy, které končí smrtí. A to vše zvládá jeden a ten samý virus. Navíc se velice snadno šíří. Jiné viry zvládnou vyvolat lokální epidemie, ale koronavirus zasáhl celý svět.“
Naděje nemocných a jejich blízkých se teď upínají k různým lékům. Rýsuje se tedy nějaké kladivo na koronavirus?
„To ukáže čas a větší studie. Neumím to teď komentovat. Zkouší se ledeacos, ale zatím na tak malém souboru pacientů, že ještě nelze říct: super, můžeme otevřít šampaňské, tohle funguje.“
Celý rozhovor si můžete přečíst v tištěném sobotním vydání deníku Aha!
Tiskovka VFN o pacientu léčeném Remdesivirem:
