Božena Němcová: Pravda o jejím skutečném životě
Etnografka Markéta Palowská (50) z Ostravského muzea se už léta zabývá životem a nejasnostmi kolem spisovatelky Boženy Němcové. Autorka mnoha pohádek, povídek a slavné Babičky se sice měla narodit před 200 lety (4. února 1820), ale podle Markéty Palowské to bylo určitě o nějaký ten rok dříve. A etnografka také míní, že mohla mít Božena Němcová šlechtický původ. Ke svému tvrzení má i řadu pádných důvodů.
Začněme tím, že se Božena Němcová měla údajně narodit ve Vídni. Je to pravda?
„ Pokřtěna tam měla sice být 4. února 1820, ale i to není zcela jisté. Možná se narodila v Čechách a do Vídně byla převezena za rodiči, ale adoptivními. Další doklady, které by tyto domněnky potvrdily, nebo vyvrátily,se však stále nepodařilo dohledat.“
Takže není ani jisté, že přišla na svět v roce 1820?
„Domnívám se, že se narodila o dva tři roky dříve. Svědčí o tom zápisy školní docházky v České Skalici. Navíc Barunka údajně vypadala starší a vyspělejší než děti, které tehdy do první třídy nastupovaly.“
150 let od smrti slavné postavy z Babičky Boženy Němcové: Viktorka zemřela …
Celý článekProč by se ale to vše mělo odehrávat v takových hádankách? „Proč by se skutečné datum jejího narození tajilo?
Možná proto, že se Tereze Novotné, později provdané Panklové, vůbec jako nemanželská dcera nenarodila, ale byla její rodinou právě adoptovaná. Panklová už předtím mohla mít dceru stejného jména, která umřela. Takže její křestní list dali později Boženě Němcové. Jsou to ale zatím jen teorie.“
Co by toho mělo být důvodem?
„Možná to, že měla Božena Němcová šlechtický původ. Po napoleonských válkách, tedy po roce 1815, se totiž stali milenci, a to provdaná Dorothea Périgordová, rozená Zaháňská, a hrabě Karel Clam-Martinic. Je velmi pravděpodobné, že se jim narodila dcera, což tehdy znamenalo jediné. Pokud šlechtična přivedla na svět nemanželského potomka, tak se k němu ze společenských důvodů nesměla hlásit a musel se o dítě postarat někdo jiný. I tak ovšem bylo vychováváno v blízkosti dané šlechtické rodiny, což mělo vědět jen nejbližší okolí. Nicméně i Kateřina Zaháňská, nejstarší sestra Dorothey, kterou známe jako paní kněžnu z Babičky, měla nemanželské dítě, dceru Gustavu. Taky ji musela dát na výchovu jinam.“
Tomu by odpovídal i fakt, že byla Božena později vychovávána už jako šlechtična...
„Ano, tak tomu v podstatě bylo, a to na zámku ve Chvalkovicích. Dostalo se jí soukromého vyučování, vzdělávala se v literatuře. Četla Schillera, Goetha.“
Jaká je šance, že se v brzké době dopátráme celé pravdy?
„Dnes už k tomu mohou posloužit i DNA vzorky Boženy Němcové získané z jejích vlasů. Takže zbývá teoreticky jen krůček k tomu, aby byly porovnány se vzorky dalších potencionálních příbuzných. Terezie Panklová, údajná matka Boženy Němcové, je pochovaná v polském městě Zaháň, ovšem hrob je údajně zaniklý. Ale je tam i hrobka Zaháňských, kde spočívá Dorothea, tedy možná matka právě Boženy Němcové.“
O dalším osudu Boženy ovšem rozhodovali i později Panklovi, kteří jí dohodli sňatek.
„Vdávala se v 17 letech, ale možná až ve 20 letech, podle toho, kdy se opravdu narodila. Její sňatek byl předem dohodnutý. Josef Němec, příslušník finanční stráže, byl nejméně o 15 let starší, tehdy dostatečně finančně zajištěný.
Celý článek si můžete přečíst v nedělním tištěném vydání deníku Aha!