Teplé počasí nedalo přírodě oddych. Odborníci varují: To je špatné!

Měla by být zima, a je jaro. Místo sněhu, ledu a závějí vidíme, jak napříč Českem kvetou kytky. Mnohé rostliny se ani neuložily k »zimnímu spánku«. Pokud ale přijde prudký teplotní skok směrem dolů, přijde šok a uhynou.
Zahrádkáři se v těchto dnech nestačí divit, co všechno kvete. Lenka Kadlecová z obce Znětínek na Vysočině našla na skalce rozkvetlé hořce, macešku i okrasný lomikámen. „Dost mě to překvapilo. Na jednu stranu mám radost, je to krása, ale na druhou ne. Když si uvědomím, že je teprve začátek ledna, tak je to hrůza. Kde je zima?“ řekla Aha! Kadlecová. A do květu ženou i další rostliny.
Kvete karafiát
Ve Strakonicích vykvetl Janě Blatské na balkoně malý karafiát. „Kytka je to nenáročná, moc se o ni nestarám, když ji zapomenu zalít, nic se neděje. A ona při této péči v lednu vykvete?“ podivovala se. V Buchlovicích na Uherskohradišťsku a v Praze se už zahrádkáři těší z rozkvetlých petrklíčů, čemeřic nebo kaliny vonné. Na žluté pampelišky zase můžete narazit v Českém ráji.
Polospánek...
„Příroda je v polospánku. Když je delší období, kdy je tepleji, rostliny na to reagují. Mají to geneticky dané a vyraší. Ono by to ani moc nevadilo, kdyby teplé počasí pokračovalo do jara. Bohužel, nevíme, co přijde. Nejhorší jsou velké teplotní skoky. Pokud přijde velký mráz v době, kdy má zima ustupovat, dostane rostlina šok, je zmatená a umírá,“ řekl šéf odboru životního prostředí MěÚ Strakonice a specialista na zeleň Jaroslav Brůžek.
Odborníci varují: Je to špatně!
Současný ráz počasí vede k narušení zavedeného přírodního koloběhu. „Nadprůměrné teploty a nedostatek sněhu má řadu negativních efektů. Přemnožení hraboši páchají zejména na polích obrovské škody, přirozený likvidátor mráz není. Není sníh, který by odtával a zavlažoval půdu. Sníh má navíc ochrannou funkci pro rostliny a případný holomráz by pro ně byl pohromou,“ připomněl odborník na flóru Jaroslav Brůžek. Změny klimatu se odrážejí i ve změnách teplot během celého roku. „Systém je narušen. V posledních letech moc jaro a podzim nebývají. V podstatě přecházíme ze zimy do léta a naopak. Sucho a velké teplotní skoky rostliny oslabují,“ dodal Brůžek.