30 let od Zemanova přelomového článku: Kritika soudruhů ho vynesla až na Hrad
Československo se propadá mezi zaostalé země. Slova, která přesně před 30 lety vyšla v jednom (ne)vinném článku, způsobila poprask. Autorem byl do té doby neznámý prognostik Miloš Zeman (74). Jeho řádky v Technickém magazínu znamenaly start cesty, jejíž cíl byl až v prezidentském křesle na Hradě.
Kritika komunistických pohlavárů, černé scénáře krize a hlavně nepříjemná pravda: Československo není na špici, jak nám tvrdí. To všechno čtenářům naservíroval Zeman ve svém článku Prognostika a přestavba. „Podobáme se maratónskému běžci, jemuž soupeři už zmizeli za horizontem, takže se může optimisticky domnívat, že je v čele závodu. Není dobré gratulovat si, že jsme o něco popoběhli, zvláště když si nejsme jisti, zda jsme ještě na trati. Důležitější je, o kolik a kam popoběhli ti druzí,“ napsal mimo jiné.
Třetí vyhazov
Z článku se stal hit. Zmizel z pultů trafik okamžitě. Srpnový Technický magazín kupovali i lidé, kteří o něj do té doby sotva zavadili pohledem. Zeman dostal dokonce prostor v televizi, kde se měl omluvit a zvrátit tak svůj nedobrovolný odchod ze zaměstnání. Místo toho vystoupení využil k tomu, aby prognózy ještě přiostřil. A následoval vyhazov. Už třetí v kariéře kolínského ekonoma. „Tušil jsem, že potřetí přijdu o práci, ale protože už jsem měl dvě předchozí zkušenosti, tak mě to nijak zvlášť neodrazovalo,“ okomentoval už dříve vydání textu Zeman.
Nejodvážnější pasáž
Článek sám o sobě nepřinášel nová fakta, jen umně popisoval realitu. Jedna pasáž však byla průlomová. A to, když Zeman psal o ostrovech pozitivní deviace a skupinách lidí, kteří neztratili vnitřní zájem o svoji práci a přijímají neúnosné riziko. Jejich propojení pak může vést drobnými změnami k celkové přestavbě. Tato pasáž patřila k tomu nejodvážnějšímu, co v osmdesátých letech vyšlo v oficiálním komunistickém tisku. A Zeman ji ocitoval o 24 let později, když už měl za sebou roli poslance, šéfa Sněmovny i premiéra a přebíral prezidentský úřad.
Politolog Jan Kubáček pro Aha!: Trefil se v nespokojenosti, ale seknul se v lidech
Co otištění článku Prognostika a přestavba znamenalo pro politickou kariéru Miloše Zemana?
„Byl to zásadní symbol. Ten text byl nezvykle otevřený, věcný a kritický. Přeci jen, takových článků se příliš neobjevovalo. Pamatuju si, že se mezi lidmi kopíroval, sdílel se. A byl to první text, který přinesl Miloši Zemanovi širší popularitu.“
Dá se tedy říci, že mu otevřel dveře do politiky a na Hrad?
„Hodně tomu napomohl. Mnozí už Zemana znali, protože tímčlánkem se začalo jeho jméno skloňovat. Lidé si začali zjišťovat, kdo to je. Ale k té politické kariéře zbývala ještě řada rozhodnutí. Asi jedním z nejdůležitějších bylo jeho listopadové vystoupení na Letné. Ale vydání toho článků bylo jedním z prvních impulzů.“
Byl ten článek v něčem převratný?
„Byl hodnotný v tom, že shromáždil spoustu argumentů a díval se na nepříjemnou pravdu z několika úhlů. Protože kritika v té době nebyla příliš otevřená a pokud, tak byla dílčí.“
Co v textu prognostik Zeman vystihl, včem se trefil?
„Vystihl hodně tu nespokojenost a její důvody u lidí. Popsal, že lidé chtějí změnit kvalitu života, a že se jich dotýkají věci, které souvisí s jejich možnostmi, s tím jak žijí, jak se jim daří. A vystihl také, že lidé nevolali po tržních mechanismech, ale po tom, aby se měli jako na západě. V tom to prognosticky velmi dobře odhadl.“
A kde byl tedy naopak mimo?
„Neodhadl pomalost změn, stejnějako mnozí si myslel, že vývoj může utíkat rychleji. A neodhadl, že jak se lidé generačně lámali do nesvobodných poměrů a pasivity, tak bude po generace trvat, než se zase naučí samostatnosti.“
Před plnou letnou
Svoji kritiku režimu a propad Československa Zeman zopakoval i na pražské Letné 25. listopadu 1989. Jeho projev se stal jedním ze symbolů, i když později vyšlo najevo, že si některá čísla vymyslel. I tak ho to ale katapultovalo do politiky.
