Rekonstrukce podoby nejznámějšího českého světce: Tenhle fešák je Jan Nepomucký!
Patří mezi patrony naší země a ve světě je vůbec nejznámějším českým světcem. Bojoval proti nenávisti a touze po moci, za což také zaplatil životem. Od svatořečení Jana Nepomuckého letos uplynulo 290 let. A protože si každé kulaté výročí žádá velkolepé oslavy, pokusili se antropologové z brněnského Moravského zemského muzea zrekonstruovat světcovu skutečnou podobu. Výsledek náročné práce je možná až šokující… Nejen o průběhu celého procesu jsme si povídali s antropoložkou Mgr. Evou Vaníčkovou.
Kdy vlastně vznikla myšlenka pokusit se odhalit skutečnou podobu Jana Nepomuckého?
„Podnět vzešel už někdy na podzim 2017 od bývalé ředitelky Svatojánského muzea v Nepomuku Kateřiny Dobrovolné a někdejšího nepomuckého vikáře Vítězslava Holého, společně s manažerem Mikroregionu Nepomucko Pavlem Motejzíkem a páterem Miroslavem Heroldem. Kateřina přišla s nápadem vytvořit u příležitosti 290. výročí svatořečení Jana Nepomuckého na počítači kopii jeho lebky, kterou by bylo možné vytisknout na 3D tiskárně, a podle ní pak vymodelovat obličej. Což se záhy ukázalo jako trochu problematické.“
Proč?
„Protože jediná data, která z antropologického hlediska o Nepomuckém máme, pocházejí ze 70. let od profesora Emanuela Vlčka. On totiž jako jediný v historii moderní antropologie zkoumal jeho fyzické ostatky. No a tato data jsou pro počítačové zpracování komplikovaně využitelná, protože k tvorbě 3D modelu je pak potřeba minimálně dvou osob: Někdo za 3D technologie, a pak antropolog, který bude pečlivě kontrolovat dosazované míry.“
To je zvláštní. Člověk by řekl, že moderní technologie si s tím poradí.
„Viďte? Ona je vůbec práce na rekonstrukci něčí reálné podoby bez toho, aniž bychom disponovali lebkou, velmi obtížná.“
A k Nepomuckého lebce se dostat nedá? Dočetla jsem se, že jeho ostatky jsou uloženy v Chrámu sv. Víta na Pražském hradě…
„To je pravda, ale je to trochu složitější. Světcova kostra je jednak oblečená v takovém barokním oblečku, takže když ji chcete zkoumat, musíte ji z něj vypárat. A jednak hrobku kryje cenný mramorový náhrobek, u kterého by zřejmě hrozilo poškození. Navíc církev není úplně nakloněná opětovnému zkoumání.“
Takže jste hodnostáře zkoušeli oslovit?
„Ano, ale nedohodli jsme se.“
Jak jste si bez lebky nakonec poradili?
„Začali jsme tím, že jsme si důkladně prostudovali veškeré podklady profesora Vlčka, obrysovou, fotografickou a morfologickou dokumentaci a popis, a na základě toho jsme manuálně vytvořili vlastní model lebky.“
Celý rozhovor najdete v tištěném vydání Nedělního AHA!.
