Voják Emil Havlíček (89) vzpomíná: Na tajné misi v Egyptě | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

sobota 27. dubna 2024

Svátek slaví Jaroslav, zítra Vlastislav

Voják Emil Havlíček (89) vzpomíná: Na tajné misi v Egyptě

Nebyla by to návštěva Egypta, kdyby se u pyramid nesvezli na velbloudech.
Nebyla by to návštěva Egypta, kdyby se u pyramid nesvezli na velbloudech. (Foto: archiv Emila Havlíčka)

Dovolená v Egyptě, česká klasika. Před 62 lety to ale byla tajemná exotická země, kam se jen tak někdo nedostal. Tedy pokud jste nebyli vysláni na tajnou vojenskou misi jako můj dědeček, plukovník Emil Havlíček (89). Poslali ho tam Sověti, probíhala studená válka a já si o tom konečně nechala povyprávět.

Album ve velbloudí kůži bylo u babičky a dědy v knihovně mezi ostatními sbírkami dovolenkových fotek, padal na něj prach a dnešního pohledu něm není nic zásadního. Děda u pyramid, na velbloudu a podobně. Když si ho ale letech prohlížím pečlivě a děda tomu má co říct, rozkrýváme s jeho vzpomínkami něco jako špionážní román. To není jen děda mezi pyramidami a u sfingy, v oáze, s beduíny... Že byl pracovně v Egyptě, nebylo v rodině žádným tajemstvím. Když teď ale sedím a poslouchám jeho vyprávění, byla jsem okolnostmi jeho půlroční výpravy překvapená.

1957: LETECTVO V TROSKÁCH
Egyptská armáda na tom na konci 50. let byla vcelku bídně. Během dvou válečných konfliktů s Izraelem dostala na frak, v jednom z útoků jí například zničili letadla ještě na zemi, než vůbec stačili piloti vzlétnout. Pro pomoc se Egypťané obrátili na Sovětský svaz. Ten se ale nemohl jen tak v zemi objevit a ukázat svůj vliv, Studená válka byla v plném proudu a Američané by to jen tak nenechali. Do hry proto vstoupilo Československo jako prodloužená ruka, anebo spíš loutka Kremlu. Na jaře roku 1957 se vypravila skupina čtyř našich vojáků a jejich tlumočníků do arabštiny na sever Afriky, aby pomohli vybudovat velitelské stanoviště protivzdušné obrany. A můj dědeček byl jedním z nich. „Pracoval jsem u spojařů, divize protivzdušné obrany. Měli jsme na starost vysílačky, telefony, polní telefony, radiostanice a veškeré průzkumné prostředky jako radiolokátory. Všechno se dělalo přes Sovětský svaz, my jsme byli jen pákou ruských vojsk, která to potřebovala z hlediska politického. Aby americké straně mohli tvrdit, že oni tam žádné vojáky nemají,“ vysvětlil mi. Hrubé plány vypracovali už v Praze a na místě se řešilo školení důstojníků a rozmístění radiolokátorů, hlásných stanic a operačních sálů.

ŠVÝCAŘI VĚDÍ O VŠEM
I když už se to stalo před 62 lety, děda vypráví, jako by se to odehrálo před týdnem. Podívá se na fotky, které pořídil na přístroj Exakta a hned ví, kde to bylo, co se tam stalo a vzpomene si i na sebemenší detail. „Letěli jsme trasu Praha, Curych, Ženeva a pak přes moře. Nebyla vojenská letadla, nebylo to oficiální, bylo to na »tajňačku «. Měli jsme diplomatické pasy a civilní oblečení. Ale i když bylo všechno utajeno, Švýcaři věděli o všem. Kdo je kdo a co dělá,“ směje se. Tým pod vedení generálmajora Vladimíra Hlavatého fungoval v Káhiře, tam bydlel i školil. K dispozici měli auta značky Chevrolet i řidiče, Egypťané si jejich přítomnosti vážili. Žádné kamarádství ale nepřišlo, jakmile dali najevo, že potřebují pomoc, začali toho řidiči využívat.

Celý článek najdete v tištěném vydání Nedělního AHA!



Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.