Student v Přelouči: Našel 2700 let starý poklad! Díky náhodě
Sedm starověkých figurek z Egypta a Kypru ukrýval depozitář muzea v Přelouči. Jeho pracovníci netušili, jaký poklad mají. Objevil ho až student, který zpracovával archeologickou sbírku.
Exponáty muzeum zřejmě získalo ve 20. až 50. letech minulého století od cestovatelů, kteří z Pardubicka pocházeli. Mohli to být třeba Alois Topič či Josef Topič nebo námořník Jan Vozáb. Zakoupeny byly zřejmě v Káhiře.
Mapoval sbírku
Figurky mohou být až ze 7. století před naším letopočtem. Byly datovány díky studentovi, který v diplomové práci mapoval muzejní sbírku. „Až donedávna nebylo v časových možnostech pracovníků muzea pátrat po skutečném původu sošek,“ vysvětlil správce sbírek Matěj Pešta.
Vešebt z hrobky
Nejstarší je tzv. vešebt, soška z egyptské keramiky v podobě mumie, která byla pravděpodobně uložena v hrobce. „Pochází ze čtvrtého až sedmého století před naším letopočtem,“ řekl Aha! Pešta. V rukou sošky jsou motyčky, které jsou dnes již špatně patrné, je také zdobena vousem. Ve sbírce je i orantka, soška prosebnice z terakoty. Figurka mohla být ve svatyni, ale i v hrobě. Na drapérii tuniky je ještě patrná bílá barva. Dále nalezli hlavu Harpokrata, boha plodnosti a úrodnosti. Je rovněž z terakoty a odlitý pomocí formy.
Fortuna z Kypru
Čtyři figurky pocházejí z východního Středomoří. Je mezi nimi hlavička bohyně Týché, známé spíše jako Fortuna, bohyně šťastné náhody. Je z vápence či sádrovce. Barva se již časem odloupala. Dále tu jsou tři votivní neboli děkovné figurky vyrobené z jílovité hlíny. Jde o ženské postavy, které v rukou nesou dary. Původně byly ve svatyních bohů a symbolizovaly dárce.
Víte, že...
...votivní figurky bývají zasvěceny a odevzdány božstvu jako poděkování nebo prosba ve snaze získat přízeň toho, komu je dar obětován?
