Proplacené marodění: Flákači nedostanou nic! A kdo další?
Zřejmě už od příštího července nebudou zaměstnanci stonat úplně zadarmo. Minulý týden totiž Sněmovna schválila zrušení karenční doby. Nárok na 60 procent svého platu tak budou mít hned od začátku své nemoci. Některé věci ale dál zůstávají při starém. Například ten, kdo šéfa tahá za nos, nemusí dostat vůbec nic!
Smůlu máte, jestliže jste...
1. Nezaměstnaní
Kdo je veden na úřadu práce, nedostane nic, protože o žádný výdělek nepřichází. Výjimku ale tvoří nemocní nezaměstnaní v tzv. ochranné lhůtě z ukončeného zaměstnání – ti sice na náhradu mzdy nárok nemají, na nemocenskou ale ano. Ochranná lhůta je 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění, pokud pojištění trvalo aspoň po tuto dobu. To však neplatí pro důchodce či studenty – brigádníky, kteří pracují na dohodu, a tudíž se jim nestrhává pojistné.
2. Nezodpovědní a ulejváci
Nad opilci možná bdí anděl strážný, ale pokud si úraz, který vás vyřadí z pracovního procesu, způsobíte sami v opilosti či pod vlivem drog, nárok na celou náhradu mzdy i na nemocenskou ztrácíte. Poloviční částku vám úřady rovněž vyplatí, pokud jste k úrazu přišli v nějaké šarvátce. A kdo si pracovní neschopnost přivodil zcela úmyslně, aby nemusel do práce, a provalí se to, nedostane vůbec nic!
3. Marod jen naoko
Z práce omluvení zaměstnanci mívají často tendence vyřizovat si své soukromé záležitosti, ačkoliv by správně měli ležet v posteli. Jenže pokud je kontrola z práce nezastihne doma – nebo je dokonce spatří dobře se bavit v kině či v hospodě – pak takovému člověku zaměstnavatel neposkytne náhradu mzdy žádnou, v lepším případě sníženou.
4. Živnostníci
Náhradu mzdy v prvních čtrnácti dnech nedostávají osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), na nemocenskou pak mají nárok jen v případě, že si dobrovolně platí nemocenské pojištění. Nárok na náhradu nemá ani ten, kdo pracuje na dohodu s měsíční hrubou odměnou do 10 tisíc korun. Naopak práce na zkrácený úvazek, třeba maminkami vyhledávaný půlúvazek, na vyplácení náhrady mzdy vliv nemá.
»Nemocenský« slovníček
*Náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel pouze za pracovní dny, v současnosti od 4. do 14. dne pracovní neschopnosti. Náhrada činí 60 procent vyměřovacího základu a nárok na ni má jen člověk v pracovním poměru, nikoliv tedy OSVČ. Od příštího léta má být náhrada proplácena již od 1. dne nemoci.
*Nemocenskou vyplácí stát, potažmo Česká správa sociálního zabezpečení, a to za kalendářní dny od 15. dne pracovní neschopnosti, maximálně ale 380 dní. Výše nemocenské je 60 procent vyměřovacího základu, od 31. dne pak 66 procent a od 61. dne 72 procent.
