Před 70 lety se zrodil zákon č. 247, který odsoudil k smrti desítky lidí: Umírali v táborech nucených prací! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

čtvrtek 28. března 2024

Svátek slaví Soňa, zítra je Velký pátek / Taťána

Před 70 lety se zrodil zákon č. 247, který odsoudil k smrti desítky lidí: Umírali v táborech nucených prací!

Nad branou TNP Vojna u Příbrami byl nápis Prací ke svobodě.
Nad branou TNP Vojna u Příbrami byl nápis Prací ke svobodě. (INT, Hornické muzeum Příbram)

Dvacet tisíc uvězněných během pěti let! Před 70 roky byl přijat zákon, na jehož základě začali komunisté zavírat »zavilé odpůrce režimu« do táborů nucených prací. Desítky lidí nepřežily!

Zákon č. 247 o vytvoření táborů nucených prací (TNP) schválilo Národní shromáždění 25. října 1948. Komunisté, kteří se po »Vítězném únoru« téhož roku chopili moci v zemi, se tak začali fakticky vypořádávat s těmi, kdo představovali pro tehdejší zřízení sebemenší nebezpečí. TNP znamenaly jednu z prvních forem masové perzekuce odpůrců komunistického režimu v Československu.

Dělníci i živnostníci

Podle čelních komunistických funkcionářů, prezidenta Klementa Gottwalda (†56) a člena ÚV KSČ Rudolfa Slánského (†51), měli v táborech skončit »zatvrzelí třídní nepřátelé«. Již krátce poté, co TNP vzniky, se ukázalo, že skutečnost je jiná. Za ostnatý drát byli zavíráni z 90 procent dělníci, odpůrci kolektivizace v zemědělství, drobní živnostníci a úředníci.

Bez řádného soudu

Nejasně formulovaný zákon navíc umožňoval zajetí nepohodlných lidí bez právoplatného soudu ve velmi tvrdých podmínkách a pod přísným dohledem. Režim tak získal velmi levnou pracovní sílu pro neoblíbenou práci v nejtěžších průmyslových odvětvích.

Plán byl 30 000 zajatců

Brány prvního tábora s kapacitou 29 mužů se otevřely 10. prosince 1948 v Kladně-Dříni. Do konce téhož roku bylo na území Československa vytvořeno téměř 10 000 míst. Původní záměr přitom počítal s 30 tisíci!

Bez záchodu a vody

Životní podmínky v TNP se podobaly těm vězeňským. Některé byly ve zděných budovách, jiné v naprosto nevyhovujících dřevěných barácích. Často v nich chyběla pitná voda či sociální zařízení.

V rukou dozorců

Tábory měly tvrdý denní režim, který začínal v pět ráno budíčkem a končil večerkou v 21 hodin. Kdo se jakkoli provinil, skončil na tzv. trestním oddělení. Na chod režimu TNP dohlíželi dozorci a táborové velení.

Muži do dolů, ženy na pole

Všichni zajatci museli pracovat, muži většinou v dolech, hutích a na stavbách, ženy v lehkém průmyslu a zemědělství. Ušetřeni od práce nezůstali ani trvale nemocní. Fabriky je využívaly jako levnou pracovní sílu k těžké a špatně placené práci.

Kritika v OSN

Zatímco od po zavedení TNP jich fungovalo, v lednu 1951 existovalo už jen 14 táborů a poslední dva byly zrušeny na počátku roku 1954. Přispěla k tomu i kritika Československa v OSN v roce 1953 za zákony legalizující nucenou práci. Konec TNP udělal v prosinci 1953 zákon číslo 102.

Víte, že…

… o výběru internovaných rozhodovaly tzv. přikazovací komise? Ty spadaly pod ministerstvo vnitra a poté pod krajské národní výbory.

Uprchlo 1104 osob

Hlavními příčinami rychlého zanikání pracovních táborů byl především trvalý nedostatek uvězněných. Velkou roli sehrálo i to, že mnozí z nich byli internováni do Jáchymovských dolů a v neposlední řadě i vysoká míra »útěkovosti«. Jen za deset měsíců roku 1950 uprchlo z TNP 1104 lidí, přičemž dopadnout se jich podařilo jen asi polovinu. Byli však i případy, že se dobrovolně vrátili sami.



Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.