75 let od smrti Julia Fučíka: Hrdina, nebo lump? | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

úterý 19. března 2024

Svátek slaví Josef, zítra Světlana

75 let od smrti Julia Fučíka: Hrdina, nebo lump?

Julius Fučík
Julius Fučík (Foto ČTK)

Měl jiskru v oku, byl to švihák a ženy mu podléhaly. I to je jedna z tváří novináře a autora asi nejslavnější reportáže, té na oprátce, Julia Fučíka (†40). Od popravy zapáleného komunisty v nacistickém Berlíně uplynulo dnes přesně 75 let.

V dětství křesťan, dokonce herecká hvězda, později novinář a trochu i exhibicionista. Tím vším byl Julius Fučík. Ještě před druhou světovou válkou se vypracoval na jednoho z nejznámějších a nejvlivnějších komunistických novinářů, který nekriticky chválil Sovětský svaz v dobách, kdy na Ukrajině byl hladomor, a v Moskvě začínaly stalinské čistky. V zemi srpu a kladiva také působil jako dopisovatel Rudého práva.


Sňatek z rozumu
Fučík se rád a často pouštěl do milostných pletek, jak Aha! potvrdil historik Libor Svoboda. „Byl to velký sukničkář, měl charisma.“ I přesto se nakonec rozhodl vstoupit do manželství a v roce si vzal Augustu Kodeřicovou, známější jako Gustu Fučíkovou. Jejich svazek ale byl spíše volný, oba jej považovali za buržoazní přežitek. Ale měli díky němu nárok na penzijní příspěvek od státu.

Hra a dobrodružství

Začátek druhé světové války nepřiměl Fučíka stát se členem odboje jako spoustu jeho kolegů a známých. Proti nacistům začal bojovat až poté, co Německo napadlo Sovětský svaz. Dokonce si vymyslel převlek profesora Horáka, což byl kulhavý vousatý muž, který spíš přitahoval pozornost. A to jeho spolubojovníkům vadilo. „Nebyl konspirátorem. Vnímal to jako něco mezi hrou a dobrodružstvím,“ popisuje jeho působení Svoboda. A gestapo, německá tajná policie, si na komunistického novináře skutečně došláplo a zatklo jej. Ačkoliv měl mít u sebe Fučík dvě pistole, nepadl ani jeden výstřel, což bylo v rozporu s tehdejšími doporučeními odboje.

Motáky z vězení

Během výslechů a pobytu na Pankráci na motácích sepsal svoje nejslavnější dílo Reportáž psaná na oprátce. „Uvědomil si svoje selhání a uměl to do své reportáže napsat,“ hodnotí jeho dílo historik, podle něhož nebyl Fučík černobílou postavou. Smrt Fučíka nezastihla v Praze, ale v Berlíně ve věznici Plötzensee. Tradovalo se, že jeho život ukončilo ostří gilotiny, ta ale byla v době popravy poškozená a tak nakonec německý kat použil oprátku. Po konci války a hlavně komunistickém převratu se stal z Fučíka hrdina. „Ztělesňoval mládí, byl známý už před válkou, pěkně vypadal a zemřel tragicky,“ vypočítal důvody, proč si komunisté vybrali za svého hrdinu právě Fučíka. O šíření kultu se velkou měrou postarala i »profesionální státní vdova« Gusta Fučíková, která sesbírala motáky svého muže a vydala je s pomocí knižně a značně upravené. Fučíkův kult se rozpadl až po pádu režimu v roce 1989, kdy vyšla i neupravená reportáž.

Prominentní vězeň?
Dodnes se vedou pře, jestli Fučík vědomě zradil své komunistické spolubojovníky a udal je gestapákům, nevydržel mučení nebo jestli říkal jen to, co věděl, že bude neškodné a o soudruzích, kteří už byli beztak zatčení. Objevily se také spekulace, že Fučík by dokonce prominentním vězněm na Pankráci, to se ale nikdy nepotvrdilo. Nálady kolem komunistického novináře shrnul československý žurnalista Ferdinand Peroutka: „Nezradil, jen prozradil. Buď jeho bohémské nervy byly příliš slabé, aby dlouho snesly mučení, nebo toho milovníka života pojala divoká touha, že přece snad může zůstat naživu, a zaplatil za to. Nikdo se nemá dělat přísným soudcem nad situací, ve které sám nebyl.“

Jeho paní Gusta
Gusta Fučíková, rozená Kodeřičová (28. 8. 1903 v Ostředku), byla československá publicistka, členka Komunistické strany Československa, poslankyně Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Za války byla roku 1942 zatčena, prošla i koncentračními tábory Ravensbrück a Terezín. Svého manžela přežila o 44 let, zemřela 25. března 1987.

Vynášel je dozorce
Julius Fučík posílal ven své motáky po dozorci Adolfu Kolínském, který je schovával na nejrůznějších místech. V této činnosti mu pomáhal i strážník Jaroslav Hora. Ven z vězení vynesli 167 motáků, Reportáž psaná na oprátce vyšla téměř hned po válce, přeložena byla zhruba do 90 jazyků.



Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.