Česko trápí poloprázdné sklady! Šéf »rezerv« Pavel Švagr pro Aha!: Jídlo? Vydržíme jen den a půl!
Představte si, že by Česko paralyzoval rozsáhlý teroristický útok. Nebo »jen« další obrovské povodně. Lidé by vzali obchody útokem, velmi brzy by musela své sklady otevřít i Správa státních hmotných rezerv. Jenže podle Jejího předsedy Pavla Švagra (55) by nastal problém. Zásoby jsou nedostatečné a některé potraviny zcela chybí. Aktuálně třeba dětský sunar!
Čeho je teď v zásobách akutní nedostatek?
„Jsme odpovědni za zajištění ropné bezpečnosti tohoto státu. Pokud se stane nějaká havárie, nebo dojde k přerušení zásobování benzinem nebo naftou, máte krizový stav hned. A krizová připravenost znamená podle evropské legislativy mít nouzové zásoby na 90 dní spotřeby v tomto státu.“
A máme je?
„Jak roste ekonomika, roste i spotřeba a my tento limit v současnosti neplníme. Jsme teď zhruba na 87 dnech a chybí nám do zákonného limitu tři dny. Neplníme to už déle než rok. Vládě navrhujeme dvě varianty. Jedna je koupit produkty – tedy benzin a naftu, druhá varianta je koupit ropu.“
Co potraviny, alespoň tam je vše v pořádku?
„Ve světě vidíme přírodní výkyvy, může se cokoliv stát. Je třeba mít zásobu na tři dny a ministerstvo zemědělství přichází s nápadem tento limit zvýšit. Podstatné ale je, že my ani ty tři dny neplníme. Teď jsme na jednom a půl dni a máme s tím dlouhodobé starosti.“
V čem je problém?
„Abychom potravinovou bezpečnost naplnili, musíme mít finanční zdroje, tedy dosáhnout navýšení rozpočtu. Druhá věc je, že vypisujeme řadu výběrových řízení právě na potraviny, a nenacházíme zájemce, který by nám dal nabídku.“
Které potraviny je největší nedostatek?
„Naposledy to byla čočka. Vypsali jsme výběrové řízení na zhruba 250 tun čočky, nikdo se nám nepřihlásil.“
Ještě něco? Předpokládám, že jde hlavně o trvanlivé věci.
„Nedávno jsme zajišťovali humanitární pomoc pro Sýrii a poptávka byla hlavně po sušeném kojeneckém mléku pro místní děti. A když jsme tohle větší množství na trhu sháněli, tak jsme zjistili, že distributoři žádné velké zásoby v Česku nedrží. Vše se dováží ze zahraničí, a kdyby z nějakého důvodu nastal výpadek v zásobování, tak v obchodech za chvíli žádné sušené kojenecké mléko nebude. Na tuhle informaci už zareagovalo Ministerstvo zdravotnictví s požadavkem, abychom doplnili nouzové zásoby právě o sušené kojenecké mléko. Je to logické, my se přeci musíme umět postarat v případě krize i o ty nejmenší.“
Zpátky k nedostatku nafty a benzinu. Je tu i problém, kde to všechno skladovat. Tím narážím na patálie s uskladněním nafty v Německu…
„To je jednoduché. Absolutně nepředpokládám, že bychom cokoliv skladovali v zahraničí! Myslím, že jedna zkušenost, stačila. Mně jako předsedovi Správy tato záležitost přinesla spoustu šedin. Kauza Viktoriagruppe (kontroverzní uskladnění českých zásob nafty v Německu, pozn. red.) měla mít ekonomické odůvodnění. Dnes je zcela evidentní, že v tom žádná ekonomika nebyla. Ale hlavně, nouzové zásoby z hmotných rezerv potřebujete v případě krizové situace rychle…“
Veškerá nafta z Německa se nám ale do ČR dosud nevrátila. Kolik ještě schází?
„Skoro všechno jsme přivezli. Když to řeknu ve finančním vyjádření, chybí nám asi 4 miliony korun z té miliardy, v jaké hodnotě byla nafta v Německu uskladněná. Hovoříme asi o posledních tři sta kubících nafty. Co se dalo odvézt, jsme odvezli, co se dalo regulérně vyčerpat, jsme vyčerpali.“
Neměla by být obyčejná voda také součástí nouzových zásob?
„Nikdo nezpochybňuje, že je voda strategická surovina, a že v uplynulých desetiletích jsme se k ní chovali macešsky. Všichni měli pocit, že vody je dost. A tady jsou dva momenty. Když se podívám na německou strategii, tak ta říká, že každý občan by měl být pro nějakou krizovou situaci připraven a mít doma přiměřené zásoby balené vody až na 5 dní. Myslím, že je to 2 litry na osobu a den. A to je správné. Pokud jde o nás, tak v našem portfoliu pitnou vodu jako takovou nemáme a myslím, že s tím něco potřebujeme dělat.“
Samozřejmě schraňovat.
„Není mým cílem mít kamiony barelů pitné vody. Debatujeme o tom, že pro nás by byla cesta mít vodu zajištěnou v podzemních vrtech. Přijde mi to ekonomičtější, než mít vodu ve skladu v barelech, protože tu je nutné často obměňovat, což je drahé. Když ale potřebujete vodu, stačí otevřít podzemní vrt. Když se o ten vrt dobře staráte, tak vodu máte okamžitě k dispozici. A náklady na udržování vrtu jsou v každém případě nižší.“
A není to ale tak, že i zásoby podzemní vody mizí?
„Samozřejmě, nicméně pořád jsou u nás stále lokality, kde se zdá, že zásoby podzemních vod jsou stále dostatečné. Je to tedy varianta, o které bychom rádi debatovali. Už za minulé vlády jsme to řešili s ministerstvem zemědělství i životního prostředí, a debatu v tomto směru vedeme dál. Vodu v nouzových rezervách určitě musíme mít. Všichni experti se shodují, že o vodu – možná ne u nás – se ale budou vést bitvy.“
Co koupit a za kolik
Aby Správa státních hmotných rezerv měla nouzové zásoby na 3 dny, musela by prý mít jen na potraviny vyčleněno 700 milionů. Letos má zhruba 100 milionů, za které chce mj. nakoupit 80 tun těstovin, 250 tun hrachu, 250 tun rýže, 250 tun čočky či 600 tun mraženého masa.
