Od roku 1993 máme samostatnou měnu: Česká koruna slaví čtvrt století!
Českou korunou platíme už 25 let. Samostatnou národní měnou se stala 8. února roku 1993. Za její vznik mohl rozpad Československa. Na jaké novinky v placení si museli Češi zvyknout?
Poté, co Československou korunu (Kčs) vystřídala Česká koruna, lidé museli přijmout platidla s novými hodnotami. První přišla v roce 1993 kovová padesátikorunová mince. Novou bankovkou se v ten samý rok stala dvousetkoruna i pětitisícikoruna. O tři roky později se pak v peněženkách začala objevovat i dvoutisícovka.
Začaly mizet
Stará platidla začala po zavedení nových bankovek naopak mizet. V srpnu v roce 2008 skončila papírová dvacka. Koncem dubna pak pozbyla platnosti papírová padesátka. Desetníky a dvacetníky ukončily svou éru v říjnu 2003, padesátníky o pět let později.
Zničili je
Co se s těmito penězi vlastně stalo? „Po ukončení jejich výroby, ukončení platnosti a ukončení možnosti výměny byly úředně zničeny. Papír z bankovek se používá jako druhotná surovina nebo palivo, využit je i kov z mincí,“ prozradila Aha! tisková mluvčí České národní banky (ČNB) Denisa Všetíčková.
Desetikoruna za 140 000
Klidně i vy můžete mít v kapse mezi drobnými malý poklad. „Stále je totiž možné nalézt u platné desetikoruny z roku 1993 hledanou zkušební variantu nazývanou sběrateli ‚malé Kč‘,“ upozornil Křesťan. V aukci Aurea Numismatika se takový kousek prodal za 140 tisíc korun. Vzhledem k počtu kolem tisíce vyražených kusů této vzácné varianty a mnoha milionům vyražených mincí v oběhu, je však tato šance reálně velmi malá.
Prodala se za 110 000
Nominální hodnota pamětních mincí vydaných v Česku je 5 nebo 10 tisíc korun. V Rakousku je to třeba »jen« 100 euro, v Americe 50 dolarů. Mince na fotografii je z roku 1993 a prodala se za 110 tisíc korun, tedy za jedenáctinásobek své nominální hodnoty.
Otec českých bankovek
Autorem všech českých bankovek je akademický malíř Oldřich Kulhánek (†72), který je navrhl v roce 1992 až 1993 a jsou v oběhu dodnes. Ilustrátor je také tvůrcem mnoha českých poštovních známek. Za grafiky, jimiž údajně hanobil představitele bývalých socialistických zemí, byl za minulého režimu perzekvován. Mince a bankovky se za 25 let téměř nezměnily. „Na mincích se mění jen ročník ražby. Na bankovkách dochází i ke změnám v podobě inovací, jako je posílení ochranných prvků proti padělání,“ řekla Denisa Všetíčková.
Některé mince v oběhu jsou vzácné
Podívejte se do peněženky, možná vlastníte vzácnost! Mince se stane zajímavou, pokud je ražena v menším množství nebo má specifickou vadou. „Vzácnější exempláře, které existují v menším množství, je například bankovka 50 Kč se sériovým písmenem Z či mince 20 haléřů, ročník 1995 z mincovny Hamburg,“ uvedla Denisa Všetíčková z ČNB. Za takovou raritu můžete dostat i pár stovek. Nabídnout je můžete třeba na nejznámějším sběratelském serveru numismatika.com. Nabízejí se tam například i zaniklé papírové dvacky, padesátky či haléře v hodnotě od 40 do 200 Kč.
Vzpomínkové mince
Možná prožíváme poslední dobu fyzických platidel. Aby naši potomci mohli zavzpomínat, čím se platilo v době jejich narození, Česká mincovna (ČM) vydala sadu dnešních mincí ve speciálním balení k narození dítěte. „Šestici mincí doplňuje ještě pamětní žeton vyobrazující spící miminko, které drží v dlaních jeho rodiče, a tradiční dětskou hračku v podobě houpacího koníka,“ řekl Aha! mluvčí ČM Jaroslav Černý. Do obálky lze přidat porodní údaje a věnování či vložit fotografii miminka.
Víte, že...
Dvoukovová česká padesátikoruna navržená Ladislavem Kozákem byla roku 1993 vyhlášena nejkrásnější oběžnou mincí na světě.
Stotisícové hrady
Pamětní mince vydávané Českou národní bankou (ČNB) mají tradici a mimořádnou kvalitu. Ačkoliv jejich nominální hodnota je pět tisíc korun a prodejní necelých 20 tisíc korun, sběratelé je kupují i za částky kolem 100 tisíc korun. O tyto mince je zájem i v zahraničí především díky tradici mincovnictví a sběratelství již od dob Karla IV. „Dalšími důvody zájmu jsou precizní rukodělná práce na ražbě a přípravě raznic, výjimečnost motivů a třeba také přísné kvalitativní normy,“ prozradil Černý. Jedna z posledních mincí z cyklu s motivy hradů České republiky představuje Pernštejn.
Razily se v zahraničí
První české mince byly z velké části vyrobeny v zahraničí. „Razily se v německém Hamburku a kanadském Winnipegu. V letech 1993 až 1995 pak výrobu postupně přebírala společnost Bižuterie v Jablonci nad Nisou, dnes Česká mincovna, která ve svých prostorách vybudovala provoz ražby mincí. České bankovky se vždy tiskly ve Státní tiskárně cenin v Praze, pouze s prvním náběhovým množstvím vypomáhala u hodnot 50, 100 a 500 Kč britská tiskárna Thomas De La Rue,“ vysvětlila Všetíčková z ČNB.
Statisícová bankovka
V prosinci 2017 se v jedné z aukcí u Aurea Numismatika prodala za více než 600 tisíc korun ještě donedávna platná dvousetkorunová bankovka z roku 1993. Čím byla výjimečná? „Jednalo se o sběrateli velmi hledaný chybotisk, kde byl při výrobě papíru pro tisk bankovky chybně zalisován metalický proužek s nápisem »REPUBLIQUE DU ZAIRE« místo správného s opakujícím se nápisem »200 Kč«,“ prozradil Křesťan. Druhým důvodem byl původ bankovky z první vydané série a také její bezchybná zachovalost.
