100 let koruny: S čím kšeftovali keťasové?
Československo sice vzniklo už v roce 1918, československá koruna ale až 10. dubna 1919. Právě před sto lety začal platit zákon, který měnu nové republiky zavedl. Podobu vůbec první bankovky navrhl Alfons Mucha (†78).
Československá koruna sice byla ustanovena zákonem 10. dubna 1919, ale až do července 1920 byly v oběhu také staré rakouské koruny, které byly opatřeny československým kolkem. „Kolkování vyžadovalo značné organizační i personální nasazení. Celkem 1500 směnáren a 15 000 pracovníků,“ řekl numismatik Národního muzea Lukáš Funk.
Konec zkratky K
Měnová odluka probíhala pod taktovkou ministra financí Aloise Rašína (†55). Nové československé peníze byly státovky, tedy platidla vydávaná přímo státem. Tou první vydanou byla stokoruna. A tak se z rakousko-uherských korun, které se označovaly zkratkou K, staly zakrátko koruny československé, tedy naše známé Kč.
Falšovaly se
Protože nových peněz bylo potřeba co nejvíce a co nejrychleji, měla jejich první emise málo ochranných prvků. Peníze se proto často falšovaly. Už v roce 1920 tak přišla druhá emise, která platila do roku 1926, kdy ji nahradily bankovky, tedy papírové peníze vydávané bankou.
Mucha a Švabinský
Na podobě platidel se podíleli tehdejší přední umělci. Alfons Mucha navrhl třeba naši první desetikorunu, dvacetikorunu, stokorunu a pětistovku.
Uznávaným autorem bankovek byl také Max Švabinský (†88), jehož stokoruna z roku 1931 a tisícikoruna z roku 1934 byly považovány za nejkrásnější bankovky meziválečné éry.
Víte, že...
...první československé bankovky jsou žádaným sběratelským artiklem? Pětitisícovka, která byla kvůli častému padělání záhy stažena z oběhu, má nyní hodnotu okolo půl milionu korun.
Tiskly se po světě
První československé koruny se vyráběly po celém světě. Desetikorunu tiskli v Pardubicích, tisícikoruny v New Yorku, pětitisícovky ve Vídni. Zbylé hodnoty pak v Praze.
Z bídy těžili keťasové
Než se podařilo rozjet hospodářství a hlavně zásobování po skončení I. světové války, vyletěly ceny potravin strmě nahoru. Mohly za to i mizerné žně na konci války, kdy výnosy plodin ani zdaleka nedosahovaly předválečných čísel. Nová republika neměla z čeho brát. Brzy se rozbujel černý obchod a vzniklo i nové slovo – keťasové. To bylo hanlivé označení pro překupníky potravin, kteří na bídě a nedostatku nestydatě vydělávali. Ceny začaly klesat až v průběhu 20. let.
Mince měnili pomaleji
Jak to bude s papírovými penězi, bylo už v roce 1919 jasné. V mincích ale stále obíhaly staré rakouské koruny a haléře. Ty se poprvé měnily až v roce 1922, kdy byly vyraženy dvacetníky a padesátníky. Nejdéle, až do roku 1928, platily stříbrné a zlaté korunové mince, které byly v oběhu od roku 1858.
Koruny nám zůstaly
Protože koruny mělo i nenáviděné Rakousko, chtěli tvůrci nové měny změnit i její název. Uvažovalo se o franku, hřivně, sokolu, lvu nebo rašínu podle Aloise Rašína. Nakonec si ale Československo ponechalo koruny, jako jediná republika tak mělo monarchistickou měnu.
