Zpráva o Vietnamcích v Čechách: Je to stát ve státě!
Bezkonfliktní dříči na straně jedné, na straně druhé šmelináři typu »čím víc pruhů, tím víc adidas« a výrobci drog. Tak extrémní pohledy prý mají Češi na Vietnamce. Podle odborníka z Akademie věd Stanislava Broučka (70) to navíc vypadá, že si tu Asiaté tvoří stát ve státě!
Je jich tu šedesát tisíc, ale možná ještě o 40 tisíc více... Přestože Vietnamci mezi námi ve větších počtech žijí už od 70. let minulého století a tvoří třetí nejpočetnější menšinu u nás, stále o nich moc nevíme. Navzdory snahám o integraci se prý vietnamská komunita uzavírá. Tvrdí to etnolog Stanislav Brouček, který se 20 let touto komunitou zabývá a výsledky své práce představil v knize Viditelní a neviditelní Vietnamci v Česku. Podle něj je to dáno i tím, že Vietnamci jsou ekonomicky soběstační, čímž se stávají jakýmsi státem ve státě. Obrat Brouček vyhlíží v mladší generaci, která v budoucnu uzavírání komunity naruší.
Dva extrémy
Češi mají prý na Vietnamce dvojí metr: mají je buď za pracanty, nebo lidi kšeftující s kdečím, včetně drog. „Vcelku jsou viděni jako nekonfliktní a v chudších oblastech ČR, kde obchodovali s laciným zbožím z Asie a některým nemajetným skupinám Čechů pomohli. V žádných jiných oblastech nebyli v obchodu přímo konkurentem české populaci,“ říká Brouček. S českou společností ale mají ale i leccos společného. „Komunita má svoji elitu i střední vrstvy, které jsou početně nejsilnější, a také skupiny na okraji,“ upřesňuje Brouček.
S jeho závěry o slabé chuti Vietnamců začleňovat se do společnosti v ČR ale nesouhlasí šéf Česko – vietnamské společnosti Marcel Winter. „Je to lež! Vietnamci se naopak nejlépe integrují do naší společnosti. Nežijí v žádných ghettech, jejich děti mají na základních školách průměr 1,3,“ hromuje Winter. A co chuť mísit krev s Čechy? Sňatků českých státních příslušníků s Vietnamci nebyla v roce 2015 uzavřena ani stovka. Pro porovnání, sňatků s občany Slovenska bylo přes patnáct set. „Není podstatné, kolik je sňatků, ale kolik je dětí. V průměru mají 2 až 3 děti, zachraňují tak demografický vývoj,“ tvrdí Winter.
Vietnamci u nás
Počet
Podle sčítání lidu z roku 2011 žilo v ČR 52 612 Vietnamců (ke konci března 2016 jich bylo 57 390), z toho 58,9 % mužů a 41,1 % žen. Po Ukrajincích a Slovácích jsou největší národnostní menšinou, uznanou ale teprve v roce 2013.
Občané Vietnamu měli nejpočetnější zastoupení dětské složky (do 14 let) ze všech cizinců, skoro 16 procent. Nejvíce (kolem 20 %) bylo ve věkových skupinách 15 – 24 let, 25 – 34 let a 35 až 44 roků.
Jazyk
84,7 % Vietnamců v ČR označilo za mateřský jazyk vietnamštinu. Vietnamštinu s češtinou uvedlo necelých 11 procent, češtinu za mateřský jazyk považovala 3 procenta Vietnamců.
Náboženství
Přes 80 procent Vietnamců se nehlásilo k žádné víře, čímž mezi cizinci v Česku tvořili nejvyšší skupinu bezvěrců. Věřících, ale bez církve, bylo 10,5 procenta, buddhismus vyznávalo 3,7 procenta.
Vzdělání
Největší počet »cizích« žáků na základních školách v roce 2011 tvořili právě Vietnamci (přes 46%). Naopak vysokoškoláků bylo mezi Vietnamci nejméně ze všech cizích státních příslušníků.
Nejpočetnější vietnamská komunita žila v Praze (21,6 %), v Chebu (6,6 %) a v Brně (5,1 %). Nejčastěji žili v nájemním bytě (32,3 %), ve vlastním domě (20,6 %) a ve vlastním bytě (13,4 %).
Práce
Míra nezaměstnanosti bývá u Vietnamců nejnižší ze všech cizinců. Nejvíce Vietnamců pracuje ve velkoobchodě a maloobchodě (43,8 %), 7,6 % ve zpracovatelském průmyslu, asi 4 procenta v ubytování a pohostinství.
Kriminalita
V roce 2015 bylo 420 Vietnamců stíháno, 382 z nich obžalováno a 512 odsouzeno. Nejčastěji páchají hospodářské trestné činy (daňové delikty, nelegální výroba zboží, atd.), nebo drogovou kriminalitu.
