Potlačený puč v Turecku: Brutální čistky!
Turecko je země divoká a nevyzpytatelná. I proto se v jejím čele udrží jen ti nejsilnější. A ve světle vojenského puče, 4. v pořadí, se nabízí srovnání mezi současným prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem (62), považovaným za autoritářského vůdce, a zakladatelem moderního od islámu odpoutaného Turecka, Mustafou Kemalem Atatürkem (†57). Právě o rozdíl mezi těmito dvěma styly mohlo jít v armádní revoltě, která Turecko ochromila minulý víkend...
Recep Tayyip Erdogan (*1954)
- v turecké politice si vyzkoušel mnoho funkcí, byl dlouholetým starostou Istanbulu a premiérem, prezidentem se stal roku 2014
- podle některých opozičních novinářů je novodobým diktátorem
- náboženské a politické zázemí nachází i v islámu, kvůli recitaci staré turecké básně s verši „Mešity jsou naše kasárna a minarety naše bajonety“ seděl několik měsíců ve vězení
Mustafa Kemal Atatürk (1881 – 1938)
- v 1. světové válce působil jako armádní důstojník
- když na straně poražených skončila Osmanská říše, vedl národní hnutí v tureckém boji za nezávislost a zvítězil
- je strůjcem mnoha politických, ekonomických a kulturních reforem, které z Osmanské říše, jíž vládli sultáni, udělaly moderní a sekulární stát
- »Atatürk« v překladu znamená »otec Turek«
Rychlý fakt
Slovo sekulární, které se používá v souvislosti s Atatürkovými reformami v Turecku, značí stát, který není vázán na žádné náboženství. V kostce stát, kde je církev od státních záležitostí striktně odloučena a každému je garantována svoboda vyznání.
Životní styl
Atatürk
Byl to bohém. Miloval pálenku, kouřil jako komín, málo spal. Zemřel ve věku 57 let, podle některých na cirhózu jater, často způsobenou přílišnou náklonností k alkoholu. Za ženu si vzal Latife Ussaki – evropsky vzdělanou a emancipovanou ženu, která sice občas na hlavě nosila šátek, ale radikálnější formy zahalování odmítala.
Erdogan
Asketický pragmatik se každodenně modlí. Z alkoholu ho, coby pravověrného muslima, jímá hrůza. A cigarety? Tak to už vůbec. Obraz ale trochu pokulhává, žije totiž spíše jako král než osvícený vůdce. Známá je historka, kdy jeho manželka Emine propagovala v prezidentském paláci superzdravý a přírodní bílý čaj. Toho jejího oblíbeného se ale prodává kilo za 50 tisíc korun...
Vztah k islámu
Atatürk
Vůdce, který chtěl Turecko zejména modernizovat a vnímal jako jednu z brzd společnosti přílišnou oddanost islámu a s ním související tradice. Přikázal proto, aby se nosilo oblečení v západním stylu, psalo latinkou a kalendář nezačínal odchodem Mohameda z Mekky do Medíny, nýbrž narozením Ježíše Krista. Ačkoliv je však někdy Atatürk považován za islamobijce, historici nemohou vyloučit, že sám věřil v Alláha. Pouze považoval náboženství za soukromou věc jednotlivce, která by neměla ovlivňovat chod státu a podobu práva.
Erdogan
Současný turecký premiér je hluboce věřící a dle některých dokonce militantní muslim, jehož názory se přetvářejí v tureckou každodennost velmi plíživě. Za jeho působení v zemi opět vyrostly tisíce mešit, islámských škol a ženám bylo povoleno se zahalovat. A pak jsou tady spekulace. Podle některých je tajným spojencem teroristů z Islámského státu. »Odhalit« jeho skutečné motivace měla i nová ústava, která plánovala znovu Turecko zákonně propojit s islámem a výrazně posílit pravomoci vůdce. Od ní se ale Erdogan raději distancoval.
Význam armády
Atatürk
Sám se profiloval v armádě, díky níž se mu podařilo ovládnout a zmodernizovat Turecko. Chápal proto její přínos a popularitu. Té využil, když odsunul na druhou kolej církev a »mýtus« síly a patriotismu přiřknul právě vojákům. Podle zákona je armáda v Turecku »strážcem revoluce« a má zasáhnout do politické situace, pokud budou hrozit nějaké velké změny – kupříkladu právě pronikání islámu do záležitostí státních.
Erdogan
Založil a vedl proislámskou Stranu spravedlnosti a rozvoje. A ačkoliv naoko pokračuje v politice Atatürka, o čemž vypovídají i oficiální vládní a prezidentské internetové stránky, právě díky jeho vlivu se v armádě, která je v rámci NATO hned po té americké největší, začaly na přední pozice dostávat výrazně proislámské osobnosti. Postupně také probíhaly čistky proti Erdoganovým odpůrcům. I to je jeden z důvodů posledního puče.
Poměr k Západu
Atatürk
Turecko ve 30. letech pod vedením Atatürka pracovalo na normálních diplomatických vztazích se západními státy. I díky tomu bylo jednou z prvních zemí, která se zapojila do Severoatlantické aliance, a Atatürk byl známý tím, že si ho považovali diplomaté ze Spojených států, Británie i Německa. Tím trpěl vztah se Sovětským svazem.
Erdogan
Pro Západ je Erdogan podivnou směsicí seriózního partnera a nevyzpytatelného autoritáře. V poslední době intenzivně jedná s německou kancléřkou Angelou Merkelovou o tom, jak může Turecko Unii pomoci při uprchlické krizi. Za to chce ale bezvízový styk pro svoje občany a snadnější jednání o vstupu své země do EU. Kritici se bojí, že se tím otevře koridor pro vstup militantních islamistů na evropskou půdu.
Lidská práva
Atatürk
Kolem Atatürka se rozvinul obrovský kult osobnosti, po jeho smrti dokonce vznikl zákon zakazující hanobení jeho odkazu. Sám za života ale působil spíše jako diktátor osvícený. Roku 1926 prosadil občanský zákoník, který zrovnoprávnil muže a ženy při rozvodu či dědění a ve školství zavedl společné vzdělávání obou pohlaví bez vlivu náboženské doktríny. Později se Turecko stalo první zemí na světě, která měla na nejvyšším soudu ženskou soudkyni.
Erdogan
Možná Atatürk vypadá jako větší humanista jenom proto, že tehdy neexistovaly sociální sítě a internet. Erdogan je naopak neustále na mušce. V posledních letech se proti němu množí demonstrace, které nechal rozhánět vodními děly, slzným plynem, a dokonce nechával vypínat sociální sítě. I tak je ale na západě oceňován za mnoho reforem včetně zrušení trestu smrti i po dobu války. Po nedávném puči se přitom objevují hlasy, že by se měl znovu zavést a využit k potrestání jeho organizátorů.
Turkolog Tomáš Laně: Nejde o Alláha, ale o diktaturu...
Tomáš Laně byl prvním velvyslancem České republiky v Turecku. A tvrdí, že dělicí čárou mezi Erdoganem a Atatürkem je vztah k náboženství. „Teď jde o to, jestli je (Erdogan, pozn. red.) přesvědčený islamista, nebo autokrat. Názory se kloní k tomu, že mu nejde o islám, ale diktaturu.“ Dodává, že se to projevuje například ve školství. „Zavedl čím dál tím více výuky náboženství, aby bylo možné indoktrinovat už malé děti, plete se do rodinné politiky, odmítá potraty, vyžaduje po ženách, aby měly minimálně tři děti a podobně,“ shrnuje Laně pro Aha! profil zřejmě nejsledovanějšího politika posledních dnů.
Zavedou trest smrti?
„Ti, kteří se pokusili o převrat v této zemi, musí za to zaplatit,“ prohlásil prezident Recep Tayyip Erdogan a začal mluvit o znovuzavední trestu smrti. Toho se Turci vzdali před 12 lety v rámci snahy o vstup do EU. Z Bruselu zazněla rázná odpověď: Země, která má trest smrti, nemůže být členem EU! Jednání o vstupu Turecka se přitom na jaře zintenzivnila poté, co obě strany dospěly k dohodě o zastavení uprchlické vlny. Také opozice Erdoganovi včera vzkázala, že trest smrti nepodpoří.
Tisíce zatčených
Toto je výsledek potlačeného vojenského puče v Turecku: Ze služby bylo odvoláno 8 tisíc policistů, až 36 generálů skončilo pod policejním dohledem, z nich 10 v prozatímní vazbě, celkem bylo zadrženo 6 tisíc lidí a zatykač byl vydán také na 3 tisíce prokurátorů a soudců, a to včetně těch ústavních. Podle eurokomisaře pro sousedskou politiku Johannese Hahna měly turecké úřady podle všeho dopředu připravené seznamy lidí k zatčení.
Turecká měna posiluje
Turecká lira v reakci na puč, kdy investoři kvůli politické nejistotě panikařili, v pátek oslabila vůči dolaru až o pět procent. To je největší jednodenní pokles od finanční krize v roce 2008. Včera ale šla turecká měna opět nahoru. Vůči dolaru zpevnila o dvě procenta.
Ministerstvo jen varuje: Turisté, pozor na davy
Ani v nepřehledné situaci, kdy se v Ankaře a Istanbulu střílelo, neprohlásilo ministerstvo zahraničí Turecko za »nebezpečnou zemi«, kam by Češi neměli cestovat. Pokud by to udělalo, musely by cestovky těm, co se báli na dovolenou odcestovat, vrátit peníze. Takhle v sobotu odletělo letadlo do Antalye, kam z obavy nenastoupilo jen 27 lidí. Vše vězí v tom, že ministerstvo jen »nedoporučilo« občanům do Turecka cestovat, a na tom setrvalo i po včerejším zasedání krizového štábu. Čechy pak vyzvalo, aby se »vyhýbali místům s větší koncentrací lidí«.