Lidožrouti řádili i u nás: Čeští řezníci!
Kanibalismus se bohužel nevyhnul ani Česku. Řádily tu hned dvě bestie, které neměly slitování a nejenže surově zabíjely, ale dokonce své oběti pak snědly. Zde jsou naši kanibalové, popis jejich osoby a hrůzostrašných činů, které prováděli.
Josef Kulík (†34)
Vizáž: Na první pohled zvláštní typ. Věčně zadumaný, zahořklý, úsměv byl u něj vzácností.
Oběti: Když se 29. července 1963 vracel ke své posádce v Přelouči, ve vlaku cestou usnul a probudil se až na nádraží v Pardubicích. Pěšky pak došel až na nádraží do Rosic nad Labem, kde se rozhodl vloupat do odstaveného pracovního vagonu. Právě k němu po chvíli dorazili dva kamarádi, šestiletý Vladimír Drtina a devítiletý Oldřich Křeněk, kteří si tam chtěli hrát. Kulík je vlákal dovnitř a vagon zamkl.Kluci věděli, že je zle. Zatímco se Vládík schovával na horní palandě, Kulík se sekyrou a nožem v ruce surově zavraždil Oldříška. Podle některých zdrojů v tu chvíli Vládíkovi zbělely hrůzou vlasy. Pak se Kulík vrhl na něj. Z jejich těl vybral některé vnitřnosti a poté nad nimi masturboval. Ledviny, srdce a sleziny si zabalil do kapesníku a vyšel ven. Tam si pomocí starých pohřebních věnců rozdělal oheň, vnitřnosti si nabodl na nabroušený klacek, opekl je a snědl. Pak z místa zamířil domů. Cestou usnul na poli poblíž obce Brníkov, kde ho přejel traktor a skončil v nemocnici. Po pár dnech si ho už odváželi kriminalisté. Byl to první případ prokazatelného kanibalismu v Čechách.
Proč to dělal: Jeho matka brzy zemřela a otec se o něj nestaral. Když byl starší, míval s ním sexuální styk. Vychodil pouze čtyři třídy obecné školy. Od šestnácti let páchal různou trestnou činnost. Trestaný byl celkem osmkrát, naposledy na deset let za pokus o vraždu. Po odpykání posledního trestu nastoupil jako voják ke stavebnímu pluku Československé lidové armády do Přelouče. Civilním povoláním byl přitom dělníkem v cukrovaru.
Trest: Byl odsouzen k trestu smrti a popraven 7. února 1964 v pankrácké věznici. Vzhledem k tomu, že se jednalo o vojáka socialistické armády, bylo vyšetřování případu poznamenáno snahou celou událost utajit. Dokonce došlo i na výhrůžky a zastrašování svědků.
Ladislav Hojer (†28)
Vizáž: Štíhlý obyčejný mladíček, který vypadal jako sympaťák.
Oběti: Mezi lety 1978 a 1982 zavraždil zvlášť surově pět žen. Jednu z nich tak znetvořil, že se ji nepodařilo nikdy identifikovat. První byla Eva R. (†30), kterou v Děčíně na nábřeží řeky uškrtil, pak znásilnil a do pohlavního otvoru zastrčil kopřivu. Další jeho vraždy měly podobný průběh. V lednu 1981 na tramvajové zastávce v Brně potkal Ivanu M. (†18). Uškrtil ji a z těla si pak vzal několik »suvenýrů«. Odřízl jí prsa a vyřízl přirození, ty pak dal do igelitky a odjel s nimi domů do Prahy. Tam je uvařil ve slané vodě a snědl. Oběti si nevybíral podle věku, poslední ženou, kterou zavraždil, byla jednapadesátiletá Anna Š.
Proč to dělal: Přeskočilo mu kvůli tomu, že se svou podprůměrnou inteligencí a asociálním chováním neměl šanci najít si holku. Tak se rozhodl, že si to vykompenzuje…
Trest: Psychologové si s ním nevěděli rady. Označili ho za primitivní psychopatickou osobnost s citovou tupostí. Vzhledem k tomu, že se nikdy nemohl bezpečně vrátit do společnosti, byl popraven.