Z vaší ložnice - Po plastické operaci se mnou už nechce spát…
Byla tak krásná. Rozplýval jsem se, že je právě se mnou. A to jsem si v žádném případě nemohl stěžovat na nezájem holek. Ona ale byla třída. A teď je znovu sexbomba. I když od naší svatby uběhlo už skoro dvacet let. Jenže tentokrát už z toho nic nemám, v posteli se ke mně chová jak k cizímu.
Bylo to rok před revolucí. Poznali jsme se při jedné májové akci v českobudějovickém kulturáku. Já hrál v místní rockové kapele. Jitka byla taková ta regionální modelka. Když mě v zákulisí poprosila o zapalovač, nezmohl jsem se na jediné kloudné slovo. Jen pár trapných vět, aby řeč nestála.
Ještě ten večer jsem ji doprovázel domů. Bydlela s rodiči na sídlišti. Sex tedy proběhl vedle výtahu u sklepa. Dvakrát nás vyrušila hrozba, že někdo sjede až dolů. Sex nic moc, ale zážitek mimořádný. Smáli jsme se tomu při cechovním poháru ještě týž večer u mě…
Následovaly krásné měsíce a já byl zamilovaný až po uši. Okolí mě nepoznávalo. Pověst sukničkáře jako by patřila k někomu jinému mé podobnému. Otěhotněla po půl roce a protože jsme byli zamilovaní, vůbec jsme neuvažovali, že bychom se nechali o plod naší lásky připravit. Tři roky po Juráškovi se narodil Pavlík.
Kvůli prvnímu těhotenství se vzdala možné kariéry modelky, odmítla nástup k Pragokoncertu, který ji nabídl angažmá i v zahraničí (pochopitelně jenom v socialistických zemích, maximálně v západním Německu). Z toho se později vyvinul komplex.
Po sametové revoluci jsme si koupili celkem lacino baráček nedaleko Budějovic. Na něm jsem musel tvrdě makat. Myslím, že se to podepsalo i na mém zjevu, takže nejsem takový ten čtyřicetiletý modýlek. Ona naopak měla vždycky práci, kde i vzhled hrál významnou roli – byla sekretářkou, asistentkou a teď šéfuje obchodnímu oddělení jedné agentury.
Vždycky o sebe mimořádně pečovala, ale dvě těhotenství se na ní přeci jen podepsali. Po pětatřicítce mě ukecala a z dědictví po mojí mamince jsme jí dva roky nato zaplatili rekonstrukci obličeje. Doktoři odstranili podbradek, zároveň se podrobila liposukci břicha, boků a stehen. A pochopitelně má teď i krásné pevné silikonové dvojky.
Po několikatýdenní rehabilitaci mě pohled na ní dostával do stejného varu jako tehdy v českobudějovickém kulturáku. Mohl jsem si ale nechat zajít chuť.
Při prvním pokusu o mazlení mi ještě trpělivě vysvětlila, že na tom není po plastické operaci ještě nejlépe. Další snaha přitočit se k ní v posteli nebo třeba jen když jsem jí zajel pod mikinu v kuchyni, se setkala s neúspěchem. Dovolím si říct s odporem. Zkusil jsem připravit i hezký večer, kdy jsme zajeli do luxusní restaurace v Praze, zaplatil jsem noc v jednom botelu. Nic. Po vypitém šampaňském na pokoji jsme vedle sebe usnuli jak dva kamarádi na výletě.
A to už trvá měsíce! Mohu se cítit ještě jako chlap? Nemám chuť myslet na zahýbání. Rodinu a zázemí jsem nebudoval, abych to pak hodil za hlavu.
Je to těžká situace. Nechci se rozvádět, i když Jirka a Pavel jsou už velcí kluci a pochopili by to. Moje manželství po skoro dvaceti letech nestojí vůbec za nic. Navíc jsem se nejednou doslechl drb, že Jitka byla už několikrát na večeři s personálním ředitelem jejich agentury. Je to pohledný chlap, nejsou na něm vidět léta práce na baráku a starosti o rodinu. Snad je to jen drb…