Nehrne se do ženění. Není gay?

Mému synovi bude v prosinci třicet čtyři a dodnes se neoženil. Přestože tomu moc věcí nenapovídá, mám strach, zda není gay.

Karel vystudoval ČVUT a teď už dva roky pracuje u jedné stavební firmy. Není moc spokojený, ale to on nebyl nikdy a nikde. O to víc se mu pak líbí ve společnosti kamarádů, se kterými tráví skoro každý večer.

Dřív sportoval, chodil na fotbal, hrál volejbal. Teď pořád vysedává v hospodě. Přitom není na alkoholu závislý. Vypije maximálně dvě piva, dá si kafe, ale na „pivní partu“ nedá dopustit. Občas si s kamarády zahraje mariáš, někdy dokonce prosedí večer nad šachovnicí. Domů chodí spořádaně – kolem půl jedenácté je doma, a pak si ještě v posteli čte.

Ale nemá žádné děvče a zdá se, že mu vůbec nechybí. O víkendu je nejradši doma. Pomůže mi uvařit, odveze mě na nákup. Zdá se mi to divné a v jeho věku nepřirozené. Dřív jsem to moc nevnímala, ale co jsem se rozvedla, mám čas ho víc sledovat.

Karla jsem si jako jedináčka předcházela, obskakovala ho, hýčkala. Možná, že to byla chyba. Syn zpohodlněl a „dobré bydlo“ mu začalo vyhovovat.

Doma má veškerý servis. Peru, žehlím, pokaždé ho čeká teplé jídlo. Nehádáme se, nic mu nezakazuju, na nic se neptám... A to asi byla chyba – jenže teď už je pozdě něco měnit.

Začala jsem si svou péči vyčítat. Zdůvodňovala jsem si jí to, že se Kája nehrne do chomoutu. Teď mi však nasadila naše sousedka brouka do hlavy. Je to taková škodolibá „čarodějnice“. Na nikom nenechá nit suchou. Nedávno jsme se potkaly na nákupu a měly společnou cestu domů.

„Jak to ten Karel vlastně má? Žádná nevěsta, žádné děti, často ho potkávám s jedním mladíkem. Není on nakonec na chlapečky?“

Pořádně mě to naštvalo a dost příkře jsem se ohradila. Jenže... Když jsem se pak v noci převalovala v posteli a nemohla usnout, začaly se mi hlavou honit nepříjemné myšleny: „Co když měla Koukalová pravdu? Co když je Kája skutečně gay, a proto ani nemá žádnou slečnu?“

V dalších dnech mě dotěrné představy neopouštěly. Začala jsem Karla pozorovat. Nemá příliš zženštilé pohyby? Neobléká se na muže příliš módně? Kdo jsou jeho přátelé?

Nic se mi zjistit nepodařilo, ale stín podezření stále setrvává.

Nejsem nijak zaujatá vůči homosexuálům, ale ruku na srdce, komu z vás by podobné odhalení ve vlastní rodině nevadilo? Je to podobná situace, jako když rodiče zjistí, že si jejich dítě chce vzít třeba černocha nebo Roma. V každém z nás je kus rasisty. Každý podléháme předsudkům! I když si to nechceme připustit.

Vím, mohla bych se syna zeptat přímo, ale bojím se, co se dozvím. Třeba je to jen planý poplach. Už vážně uvažuju o tom, že vyhledám psychologa... Co byste mi radili?

Radka

(miš) - Zdroj: Žena-in.cz
Foto ara

29.12.2009, 12:00